Silnice mosty, 2023, 3, 1–2
Vážení čtenáři,
Česká republika je středoevropský stát s tržní ekonomikou, který je silně zatížen na hlavních tazích jak tranzitní, tak i vnitrostátní dopravou. Za posledních 10 let došlo k nárůstu nákladní dopravy téměř o 20 %. Skutečnost, že základní dálniční síť není stále dobudována, přináší řadu komplikací zejména s ohledem na propustnost mezinárodní dopravy, tvorbu kongescí a prodlužování jízdní doby. Současná rozestavěnost nových dálničních úseků je poměrně velká a dává naději, že pokud se stávající tempo výstavby udrží, situace na dálničních tazích se výhledově podstatně zlepší. Kromě rozestavěných úseků, které jsou financovány ze Státního fondu dopravní infrastruktury, je ve výstavbě v současnosti prodloužení dálnice D4 z Příbrami do Písku, které je realizováno formou PPP projektu (Public Private Partnership). Jedná se o první projekt tohoto druhu v oblasti silniční infrastruktury, který se zdárně vyvíjí a který by měl být dokončen v roce 2024. Investorem je soukromý subjekt, kterému stát vrací vloženou investici ve formě ročních splátek. Je zde oproti ostatním dálničním stavbám financovaným tradičním způsobem patrný vysoký tlak na rychlost výstavby a její kvalitu. Pokud se podaří tento projekt úspěšně dostavět, uvažuje současná vláda o přípravě výstavby dalších dálničních úseků touto metodou.
Intenzivní výstavba dálničních úseků, ale i výstavba obchvatů na silnicích I. třídy, nezbytná údržba a opravy celé silniční sítě, vyžadují obsazení řídicích funkcí fundovanými lidmi s vysokoškolským vzděláním a odpovídající praxí. O to se zejména na stavebních fakultách jak na VUT v Brně, tak i na ČVUT v Praze intenzivně snažíme. Jak Ústav pozemních komunikací na VUT v Brně, tak i Katedra silničních staveb na ČVUT v Praze disponují vysoce kvalifikovanými odborníky, a to jak v oblastech projektování a dopravního inženýrství, tak i v oblasti technologie výstavby vozovek. Odpovídajícím způsobem jsou též vybaveny silniční laboratoře obou fakult. Zásadním problémem je ale výrazně klesající počet studentů ve všech oborech stavebních fakult, kdy pro představu klesl celkový počet studentů na fakultě stavební VUT v Brně za posledních 5 let z cca 5 000 na 3 500. Tento nepříznivý trend má za následek, že nejsme schopni pokrývat zvýšenou poptávku po absolventech z praxe. Řada studentů pracuje již během studia v projekčních nebo stavebně-silničních firmách, které oslovují studenty již na začátku studia. Pro fakulty pak znamená tento negativní trend poklesu počtu studentů tlak na snížení počtu akademických pracovníků s ohledem na chybějící finanční prostředky, které plynou kromě výstupů z vědy a výzkumu zejména z financí, které stát poskytuje na každého studenta. Snahou je marketingovými prostředky, zejména cílenou reklamou, organizací dnů otevřených dveří a návštěvou zejména středních škol navýšit počet uchazečů o studium.
Činnost obou odborných ústavů vysokých škol zahrnuje kromě výuky též oblast výzkumu. Výzkum lze rozdělit na výzkum pro stát a na smluvní výzkum pro soukromé subjekty. Výzkum pro stát se orientuje na získávání odborných grantů poskytovaných zejména Technologickou agenturou ČR (TA ČR) a Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). Tento typ výzkumu vyžaduje finanční spoluúčast odborných, většinou silničně stavebních firem v min. objemu 20 %. Společně se zbývajícími prostředky poskytnutými např. citovanou agenturou TA ČR pak slouží celkový objem prostředků k řešení praktických problémů společně s vysokými školami, které nejsou schopny řešit firmy vlastními kapacitami. Výstupem grantů jsou např. patenty, certifikované metodiky, užitné vzory, ověřené technologie či odborné publikace. Úspěšně byly v minulosti řešeny projekty s se společnostmi EUROVIA a.s., SKANSKA a.s., COLAS a.s. nebo Froněk s.r.o. zaměřené na recyklační technologie, kvalitu asfaltových pojiv, výzkumy v oblasti ohladitelnosti kameniva a řadu dalších technologických problémů. Výstupy z řešených grantů často vyústí v revizi norem a souvisejících předpisů a jsou přínosem pro zvyšování kvality v oblasti silničního stavitelství. Smluvní výzkum je výzkumem pro soukromé subjekty, které tento výzkum financují přímo vysokým školám bez účasti státu. Zde je možné v případě VUT v Brně zmínit například úspěšnou spolupráci na vývoji a zavedení nového druhu asfaltového pojiva rakouské firmy OMV AG, určeného cíleně na znovupoužití R-materiálu v množství až do 40 % do asfaltových směsí. Kromě rozsáhlých laboratorních zkoušek byly v této souvislosti v pravidelných časových intervalech vyhodnocovány pokusné úseky různých asfaltových vrstev, položené v roce 2015.
Činnost obou ústavů vysokých škol se kromě výše uvedeného zaměřuje též na zpracování znaleckých a soudně znaleckých posudků.
Aktivita vysokých škol se dále zaměřuje ve spolupráci se Sdružením pro výstavbu silnic, Ředitelstvím silnic a dálnic ČR a Ministerstvem dopravy na přípravu resortních předpisů ať již ve formě norem, nebo technických podmínek. V této oblasti lze z posledních let zmínit zejména normy ČSN 73 6120 Stavba vozovek – Ostatní asfaltové vrstvy, ČSN 73 6121 Stavba vozovek – Hutněné asfaltové vrstvy nebo ČSN 73 6141 Požadavky na použití R-materiálu do asfaltových směsí. Z technických podmínek pak TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací a TP 210 Užití recyklovaných stavebních demoličních materiálů do pozemních komunikací. Dokončené předpisy pak ve spolupráci se Sdružením pro výstavbu silnic každoročně vyústí v zimním období do organizace školení STEPS a SENS, které jsou určeny pro pracovníky silničních stavebních firem, projektanty, zaměstnance Ředitelství silnic a dálnic ČR a ostatní firmy a instituce působící v resortu silničních staveb.
Kromě těchto školení pořádá každoročně VUT v Brně, Ústav pozemních komunikací speciální školení pro nové zaměstnance silničních laboratoří, kde jsou uchazeči seznámeni se základními zkouškami v oblasti zemin, kameniva, asfaltových pojiv a asfaltových směsí. Druhý nadstavbový kurz pak zahrnuje novinky v oboru přednášené jak kmenovými zaměstnanci Ústavu pozemních komunikací, tak i významnými odborníky z praxe. V projekční oblasti jsou pak pořádány kurzy pro bezpečnostní auditory.
Neméně důležitou činností obou ústavů VUT v Brně a ČVUT v Praze je spolupráce na přípravě konference Asfaltové vozovky, která se koná jedenkrát za 2 roky a konference Projektování pozemních komunikací. V přípravném výboru konference Asfaltové vozovky jsou zapojeni celkem 4 zaměstnanci obou vysokých škol. Tyto konference jsou vysoce odborné. Náplní přípravných výborů je výběr témat s ohledem na aktuální problémy v silničním stavitelství, určení gestorů a generálních zpravodajů pro jednotlivá témata, pozvání a vystoupení zahraničních hostů. Jednotlivá témata se orientují zejména na zkoušení materiálů a konstrukcí vozovek, výstavbu, údržbu a opravy asfaltových vozovek a problematiku udržitelnosti a digitalizace v oblasti silničního stavitelství. Konference Asfaltové vozovky je velmi oblíbena také u našich sousedů z Rakouska a Spolkové republiky Německo, kteří zde pravidelně publikují své příspěvky. Nejlepší příspěvky jsou pak vybrány k orální prezentaci. Konference se pravidelně účastní rovněž vrcholní zástupci Evropské asociace výrobců asfaltových směsí EAPA, která má sídlo v Bruselu. Na konferenci jsou též zváni vrcholní zástupci národních institucí, jako je Ministerstvo dopravy, Státní fond dopravní infrastruktury a Ředitelství silnic a dálnic ČR.
Mezi technickými vysokými školami v České republice a na Slovensku existují historicky úzké vazby. Každoročně se organizují setkání zástupců ústavů se zaměřením na projektování a stavbu silnic a železnic. Tato akce je užitečnou výměnou poznatků z oboru a přispívá často k iniciaci spolupráce na společně podávaných grantech.
Výše popsané aktivity odborných ústavů vysokých škol by měly napomoci do budoucna k větší popularizaci stavebnictví jako celku, které v současné době pociťuje markantní úbytek absolventů tak, aby se zájem ze strany středoškoláků opětovně zvýšil na dřívější úroveň a aby získaly stavební fakulty zpět své výsadní postavení.
prof. Dr. Ing. Michal Varaus
Vedoucí Ústavu pozemních komunikací FAST VUT v Brně
Pokračujte ve čtení