Čtyřicáté čtvrté jednání týmu č. 8 Sdružení pro výstavbu silnic se konalo dne 1. 6. 2023 v sídle společnosti STRABAG a.s.

Na úvod jednání týmu přivítal všechny přítomné předseda týmu Ing. František Niebauer


Informace ze Sdružení pro výstavbu silnic

Ing. Petr Svoboda (jednatel Sdružení) seznámil přítomné s činností Sdružení pro výstavbu silnic (SVS) za uplynulé období od konání minulého týmu a zrekapituloval nejdůležitější aktivity. Podrobný výčet informací jsou uváděny v jiné části zpravodaje nebo jsou přímo předávány všem členům prostřednictvím pravidelných informací pro členy.


Evropské a české normy pro stavbu vozovek, předpisy státní majetkové správy (TKP, TP, …)

Standardním nosným tématem byla problematika předpisů v oboru pozemních komunikací, jejich aplikace v praxi a další technické informace z oboru.

Ing. Marie Birnbaumová přítomné informovala o činnosti ve WG 3 za poslední období od minulého týmu a přehledně prezentovala aktuální stav norem této pracovní skupiny.

V průběhu 1. pololetí se v rámci WG 3 projednávaly připomínky ke konečnému znění revidovaných základních norem EN 13 877-1 Cementobetonové kryty – Část 1: Materiály a EN 13 877-2 Cementobetonové kryty – Část 2: Funkční požadavky a dále připomínky ke konečným zněním nově vzniklých norem EN 13 863-5 Stanovení namáhání kluzných trnů v cementobetonovém krytu a EN 13 863-6 Stanovení pevnosti v příčném tahu na válcových kotoučích (discích).

Ke konci roku 2023 se dá očekávat finální hlasování (stadium formal vote) k výše uvedeným normám a následně překlad a převzetí do soustavy ČSN a souběžně i zpracování aktualizace ČSN 73 6123-1 a TKP 6.

Dále probíhalo hlasování o stadiu ENQ při revizi zkušebních norem pro zálivky za horka – 13 880-3 Stanovení penetrace a pružné resilience a 13 880-4 Stanovení tepelné stálosti – změna hodnoty penetrace.

Aktualizace harmonizovaných norem, to je EN 13877-3 Cementobetonové kryty – Část 3: Kluzné trny a dále norem řady EN 14 188, to jsou specifikace pro zálivky a vložky do spár jsou zastaveny do doby zpracování předpisu CPR Acquis pro silniční materiály, což by mělo být asi za 5 až 10 let.

Probíhající revize TKP 18 je ve stadiu prvního draftu, na druhém jednání k jeho revizi byly projednávány vybrané kapitoly a připomínkové jednání se konalo dne 15. 6. 2023 v Praze na ŘSD ČR.

Dále byly diskutovány se vzorové ZTKP, byla zmíněna příloha ohledně recyklovaného kameniva, velkým a ožehavým problémem jsou cementy. Podle informací výrobců cementů nebude CEM I 42,5 SC velký problém a směsné cementy ještě nejsou připravené.

Ing. Bohuslav Slánský, Ph.D., ze společnosti Skanska informoval o výzkumném projektu zabývajícím se novými cementy pro CB kryty. Na tento projekt navazuje další projekt k problematice nových cementů řešený společně s Ing. Janem Gemrichem.

Ing. František Niebauer uvedl, že společnost EUROVIA CS také řeší problematiku cementů s VUT v Brně (prof. Ing. Rudolf Hela, CSc.), a po krátké diskuzi bylo konstatováno, že by bylo přínosné, aby výsledky výše uvedených výzkumů byly oběma společnostmi vzájemně sdíleny a jejich společný výstup prezentován na příštím jednání týmu.

V rámci diskuze k revizi TKP 18 byl Ing. Ivem Duškem vznesen na Ing. Jiřího Hlavatého, Ph.D., dotaz na plánovanou změnu ohledně „inspekcí“ betonáren, jelikož v prvním draftu je tato problematika ponechána ve stávající verzi s tím, že byly doplněny další varianty, které danou problematiku ještě více komplikují. V rámci diskuze byla Ing. Jiřím Hlavatým, Ph.D. potvrzena již několikrát diskutována vize změny tohoto procesu, aby byl v souladu s legislativou ČR pro posuzování shody při uvádění výrobků (betonu) na trh a potřebami ŘSD ČR, které si bude ve vlastní režii provádět „zákaznickými“ audity, které budou přínosné a efektivní pro všechny zúčastněné strany. Ing. Ivo Dušek zopakoval, že pro ŘSD ČR je nepotřebné, neefektivní, a hlavně nefunkční provádět „zákaznické“ audity výrobců betonu v „dresu“ akreditovaného orgánu.

Aktuální informace z oblasti WG 4 – Ing. Jan Zajíček informoval o aktuálním stavu v této oblasti a uvedl, že v této oblasti nejsou zásadní změny od posledního jednání týmu. V rámci diskuze bylo doporučeno zvážit, zda nezačít používat ČSN EN 13286-46 Zkušební metoda pro stanovení součinitele stavu vlhkosti (MCV).

V rámci diskuze doc. Ing. Dušan Stehlík dále uvedl, že nemáme pro hrubozrnné směsi takové laboratorní vybavení (hrnce), kterými by bylo možné tyto typy směsí zkoušet.

Byly diskutovány i další varianty zkoušení nestmelených směsí a k výše uvedené problematice bude zahájena diskuze.

K problematice „Kamenivo podle ČSN EN 13285 ed.2 a ČSN 73 6126-1 – přístup výrobců (lomů)“ Ing. Jan Zajíček připomněl, že při objednávání materiálů pro zhotovení nestmelené podkladní vrstvy (ŠDAnebo ŠDB) je nutná jejich jasná specifikace. Nestačí si objednat kamenivo pro nestmelené vrstvy nějaké frakce, s nějakým Prohlášením o vlastnostech, ale je nutné specifikovat, zda chci ŠDA,nebo ŠDB. Výrobce (lom) ví, že musí objednateli vystavit Prohlášení shody/výrobce, které je ve shodě s ČSN EN 13 285 a navazující ČSN 73 6126-1, kde jsou jasně definovány požadavky na kvalitu ŠDA nebo ŠDB. Bohužel praxe ukazuje, že to není vždy a všude tak, jak by mělo, ale samozřejmě platí, že tíha odpovědnosti je na objednateli, tudíž zhotoviteli nestmelené podkladní vrstvy. Na druhé straně je třeba připomenout také jistou neopomenutelnou roli lomů, které jsou součástí celého procesu výstavby silnic a dálnic, a bylo by přinejmenším z pohledu jejich odbornosti přínosné, pokud by byly nápomocny pro ty, kteří si stále ještě neumí „výrobek“ pro zhotovení nestmelené podkladní vrstvy objednat. Snad tato myšlenka není zcela nereálná.

U objednávání a prodeje MZK je situace zcela odlišná, tam žádné problémy nejsou, protože všichni vnímají MZK z důvodu jeho výroby na základě zkoušky typu odlišně, ale z hlediska principu uvádění výrobku na trh je systém zcela totožný jako u ŠDA nebo ŠDB.

V rámci revizí a tvorby předpisů byly uvedeny aktuální informace o následujících:

  • ČSN 73 6147 Recyklace konstrukčních vrstev vozovek za studena (náhrada TP 208) – norma vyšla k 1. 5. 2023 a je účinná od 1. 6. 2023;
  • TP 87 Navrhování údržby a oprav netuhých vozovek – aktuální stav není znám;
  • TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací – v současné době se dolaďuje výpočetní program ELAS, nejsou žádné překážky, ale termín platnosti zatím není znám;
  • TP 210 Užití recyklovaných stavebních demoličních materiálů do pozemních komunikací – doc. Ing. Dušan Stehlík prezentoval výsledek revize a v rámci diskuze byly zmíněny dvě definice, zemina odpadní a zemina výkopová, které jsou v TP uvedeny.

Proběhla diskuze ohledně dvou výše uvedených definic a je nutné zopakovat, že podle stávající platné legislativy se zemina stává vedlejším produktem v případě, že se najde její uplatnění na stavbě, kde byla vytěžena, a v tomto případě se nemusí provádět její zkoušení z hlediska zákona o odpadech a navazující vyhlášky (samozřejmě vyjma případů, že již v rámci stavebního povolení víme, že zemina je kontaminovaná a musíme podle toho postupovat).

V případě, že zeminy je přebytek a mám pro ni uplatnění (na dalších stavbách, rekultivace, …), musím provést její zkoušení v souladu se zákonem o odpadech a navazující vyhláškou a v případě vyhovujících výsledků se zemina automaticky stává vedlejším produktem.

Samozřejmě v obou případech platí, že zemina musí také vyhovovat našim technickým požadavkům podle ČSN 73 6133.


Technologické novinky, zajímavosti, vzdělávací akce, exkurze

V oblasti technologických novinek bylo v rámci bodu „Obchvat Frýdku-Místku (druhý úsek) – zkušební úsek – vkládání nových kluzných trnů“ Ing. Františkem Niebauerem prezentováno, že v době konání týmu probíhala na výše uvedené stavbě pokládka CB krytu a na konci pokládky byla provedena cca jedna deska navíc, kde byly aplikovány nové typy kluzných trnů, aby byla v praxi ověřena jejich použitelnost. Bude provedena kontrola jejich polohy, aby bylo prokázáno, že i při vkládání kluzných trnů pomocí finišeru bude zajištěna jejich správná poloha, která je základním předpokladem pro jejich bezporuchovou funkčnost.

Požadavky na kluzné trny jsou uvedeny v harmonizované normě (systém 4) a v rámci diskuze bylo zmíněno, že v ČSN EN 13 877-3 je uvedeno (odkazem na normu ČSN EN 10 060), že ocel pro kluzné trny musí být hladká. Podle informací z minulého týmu je nový kluzný trn vyroben z žebříkové oceli, což je bohužel v rozporu s požadavky harmonizované normy a znamená to, že si musí výrobce nových kluzných trnů nechat zpracovat Evropské technické posouzení (ETA), což je Evropská varianta našeho známého Stavebního technického osvědčení (STO), které si výrobce musí nechat zpracovat pro výrobek, který nemá harmonizovanou normu nebo se od harmonizované normy jakkoliv odchyluje. Všichni chápeme tuto drobnou nuanci a důvod, proč je ve stávající normě uveden odkaz na hladkou ocelovou tyč, ale pravidla jsou jasná a je pouze na výrobci a jeho výlučné odpovědnosti (protože on vystavuje Prohlášení o vlastnostech) a přiřazuje výrobku označení CE, že výrobek je v souladu s harmonizovanou normou, a jakékoliv pochybnosti, které by mohly být vzneseny, jsou plně v jeho odpovědnosti.

V rámci problematiky CB krytů byla Ing. Jiřím Hlavatým, Ph.D., promítnuta prezentace, která obsahovala informace o novém systému CES, o elektronických stavebních denících ESD a také řešila problematiku kvality CB krytů na následujících stavbách ŘSD ČR: D48/56 Obchvat Frýdku I. a D48 Bělotín–Rybí.

V pravidelném bodu „Aktuální informace – použití recyklovaného kameniva (z betonu) do CBK“ byla opět diskutována tato problematika z pohledu časového, zda je v praxi reálné jeho využití, jelikož zkoušky na obsah alkálií trvají cca 6 měsíců a standardně tento čas nemá zhotovitel k dispozici. Na druhé straně musíme vnímat i ekonomický rozměr této možnosti, jelikož při podávání nabídky budoucí zhotovitel neví, zda je, nebo není možné počítat s využitím recyklovaného kameniva, které by bylo získáno z demolice bouraného CB krytu, a dá se předpokládat, že to bude mít významný vliv na výslednou cenu.

Z probíhající diskuze vyplynulo, že myšlenka, že tyto informace získají uchazeči o zakázku předem od ŘSD ČR, které tyto zkoušky provede při provádění diagnostiky, naráží na odpovědnost za daný výrobek a negativní zkušenosti z praxe, které mohou skončit u soudu, kde se budou řešit příčiny reklamovaného díla. Tudíž se tato varianta v praxi nevyužívá a použití recyklovaného kameniva je plně v kompetenci a odpovědnosti zhotovitele.

K problematice výroby MZK a jeho možnosti skládkování proběhla diskuze a byl přijat závěr, který by měl otevřít širší diskuzi na toto téma a jeho naplnění by mělo vyústit k úpravě normy ČSN 73 6126-1 k tomuto technologickému požadavku.

K tématu „Nový projekt – sčítání dopravy, využívání informací z vážení náprav“ Ing. Jan Zajíček uvedl, že dle posledních informací není potřeba nápravu metodiky sčítání dopravy pro účely stanovení dopravního zatížení pro potřeby navrhování vozovek zajišťovat novým projektem, jak se původně předpokládalo.

V rámci diskuze byla řešena aktuální problematika úpravy CB krytů grindingem. Stávající zkušenosti nejsou zatím dostatečné a uspokojivé proto, abychom mohli tuto variantu úpravy povrchů CB krytů, který by nahradil současný systém obnaženého kameniva, který z hlediska protismykových vlastností vykazuje velmi dobré výsledky, plnohodnotně zavést. Cílem nové úpravy je eliminovat několik faktorů při provádění CB krytů, tj. nedostatek vhodného kameniva frakce 4/8 mm pro vrchní vrstvu CB krytu, jak z hlediska jeho požadavků na protismykové vlastnosti, tak také z hlediska jeho dostupnosti v rámci celé ČR (dlouhé přepravní vzdálenosti na místo stavby). Dalším faktorem je samotná technologie kartáčovaného povrchu CB krytu, která je velmi citlivá na povětrnostní podmínky a čas, při kterém je prováděna. Při využití grindingu se zvýšené riziko na výsledný povrch CB krytu snižuje.

Ing. Jiří Klepáč uvedl, že zkušební úsek pro použití grindingu proběhl na stavbě D0, úsek 516 a aktuálně je obsažen v zadávací dokumentaci stavby dálnice D5 km 136–144 PS, která je momentálně v procesu výběrového řízení. Podle stávajících informací je varianta z hlediska časových možností pro rok 2023 stále ve hře.

Proběhla také diskuze k možnosti zahájit revizi ČSN 73 6123 Stavba vozovek – Cementobetonové kryty – Část 1 Provádění a kontrola shody s tím, že by mohl být normalizační úkol zahájen již v tomto roce, ale samozřejmě by revize byla dokončena i se zapracováním revidovaných norem EN 13 877 – 1, 2.

Termín další porady týmu č. 8 je naplánován na podzim 2023.

Zpracoval: Ing. Ivo Dušek