Ing. Petr Fiala, předseda představenstva Těžební unie

Vážení čtenáři,

velmi si vážím příležitosti, abych pár slovy na úvod aktuálního čísla časopisu SILNICE MOSTY vyjádřil svoje postřehy k současné situaci na trhu s kamenivem. Dovolte mi v rámci tohoto úvodníku shrnout, co v odborných kruzích zaznívá z mnoha stran, dotýká se každého z těžebního i stavebního oboru, a dále Vás stručně informovat, jaké kroky podniká Těžební unie v úzké spolupráci s ostatními odbornými svazy.

Každý stavař či těžař nějakým způsobem zaznamenal, že v souvislosti s probíhající i plánovanou rozsáhlou výstavbou, jak infrastrukturní, tak i rezidenční, se v České republice postupně prohlubuje problém nedostatku vhodného kameniva. Jeho hlavní příčinou je, že nejsou otvírány nové těžební lokality, a to zejména z důvodu nepřiměřeně složité legislativy. Recyklace již použitých materiálů, která je často technologicky náročným a drahým procesem, nahradí sotva část současné potřeby primárních surovin a v některých případech se nedá použít vůbec. Dle reálných studií do deseti let skončí 60 % kamenolomů a pískoven a očekávaná náhrada nově otevřenými ložisky je zatím nulová. Společnost je, bohužel, ve stavu, ve kterém se na hornickou činnost pohlíží neprávem jako na škodlivou, aniž bychom si uvědomovali to, co zatím obecně platí a je ústředním motem Těžební unie, „Bez nerostu nevyrostu“. Odraz tohoto společenského názoru se pak projevuje ve své podstatě v náhledu na činnost těžařů a neochotě společnosti vytvořit pro těžební průmysl příznivější podmínky.

Mluvím zde za Těžební unii, ale vyzývám i další sdružení a instituce ke spolupráci, neboť věřím, že naším společným úkolem je, aby se problematika potřebnosti těžebního průmyslu dostala do popředí veřejného zájmu. V půlce září loňského roku jsem se zúčastnil, společně s kolegy ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví a jednatelem Sdružení pro výstavbu silnic Ing. Petrem Svobodou, veřejně odvysílané debaty na téma stavební surovinová krize. Byl zdůrazněn nepříznivý trend rostoucích cen surovin navázaný na zvyšující se ceny energií (což příliš neovlivníme), ale rovněž i počínající vážné problémy s dodávkami surovin, zejména na státem realizované infrastrukturní stavby. Ve svém vystoupení jsem prezentoval názor, že je-li stavba ve veřejném zájmu, o čemž většina veřejnosti nepochybuje, pak i těžba je veřejným zájmem. Buďme tedy otevření dialogu a držme se tohoto pohledu.

Snažme se navíc aktivně udržovat započatou komunikaci s kraji i ministerstvy. Zapojme se společně do mezioborových projektů, jakým je například průzkum nedostatku kameniva pro zabezpečení infrastrukturních staveb, který zahájila Těžební unie ve spolupráci s Českou geologickou službou. Cílem projektu je poskytnout srovnání potřeb pro výstavbu plánovaných úseků budoucích staveb s existujícími reálně těžitelnými zásobami suroviny. Získaná data jednoznačně ukazují, že pokud nedojde k urychlenému otvírání nových lokalit zejména v místech, kde je minimální nárok na přepravu suroviny do místa stavby, dostaneme se nejpozději do
10 let do neřešitelné situace, kterou nevyřeší ani recyklace a která rovněž není řešitelná dovozem, jenž navíc svojí ekologickou zátěží způsobuje další komplikace. Pokud se nezmění legislativa, lze jen velmi těžko očekávat, že se situace vyřeší. To je důvodem pro to, abychom nejen my těžaři, ale i na nás navazující obory, hledali společně možnosti, jak tyto, mnohdy velmi subjektivně uplatňované legislativní překážky, řešit.

Na závěr mi dovolte Vám popřát mnoho štěstí a zdraví do nového roku a vyslovit přesvědčení, že započatá spolupráce se bude ku prospěchu nás všech úspěšně rozvíjet a prohlubovat.