Hlavním cílem projektu byla výstavba nového, více než 8 km dlouhého úseku dálnice D3 na území Jihočeského kraje mezi obcemi Bošilec a Ševětín. Zhotovitelem stavby
byla společnost firem Metrostav a.s., SWIETELSKY stavební s.r.o. a Doprastav, a.s.

Význam stavby dálnice D3

Trasa dálnice D3 leží na hlavním mezinárodním tahu E55, který vede ze Skandinávie přes Německo, Česko, Rakousko a Itálii směrem do Řecka. Dálnice D3 je rovněž zařazena do doplňkové sítě TINA evropských dopravních koridorů, které byly schváleny druhou Panevropskou konferencí v roce 1994.

Významný přínos budoucí dálnice D3, v rámci České republiky, spočívá v propojení hlavního města Prahy dálniční sítí s oblastí jižních Čech (Táborska a Českobudějovicka) a dále pak od jihu napojení na rakouskou rychlostní silnici S10.

Celý úsek dálnice D3 je mezi Prahou a státní hranicí s Rakouskem rozdělen na 12 stavebních úseků (stavby 0301 až 0312), z nichž některé jsou dále členěny na dílčí části. Tento článek se věnuje nově zprovozněnému úseku 0309/I mezi obcemi Bošilec a Ševětín.

Významné přeložky

Dálnice D3 je náhradou za stávající silnici I/3, která byla v letech 1973−1980 a 1985−1987 přebudována ve čtyřech stavbách na kategorii S 11,5/80. I přes provedenou úpravu silnice I/3 stále nevyhovovala současnému, natož pak budoucímu provozu.

Tato stavba tvoří propojení mezi dvěma rozestavěnými úseky dálnice D3. Začátek stavby v km 109,260 navazuje na úsek 0308/C mezi obcemi Veselí nad Lužnicí a Bošilec. Na konci stavby v km 117,397 pak navazuje na úsek 0309/II mezi obcemi Ševětín a Borek.

Předání staveniště objednatelem proběhlo v polovině února 2016. Prvním úkolem pro nás, jako zhotovitele, bylo provedení většiny přeložek inženýrských sítí (vodovod, plynovod), které byly v kolizi s nově budovanými komunikacemi.

Dalším, a zároveň hlavním, úkolem pro nás bylo převedení provozu ze stávající silnice I/3. Část, přibližně 3 km trasy nové dálnice, totiž vede přímo v trase stávající silnice I/3. Zbylých přibližně 5 km dálnice jsme vybudovali tzv. na „zelené louce“. Nejdříve bylo tedy nutné vystavět mezi obcemi Bošilec a Dynín více než 4 km dlouhou přeložku (budoucí silnice II/603). Přeložka tvořila doprovodnou komunikaci dálnice a po zprovoznění dálnice již slouží k dopravní obsluze jednotlivých obcí v okolí dálnice. Součástí přeložky jsou dva rámové mosty přes Bukovský a Bošilecký potok. Za zmínku stojí i 9 metrů vysoký násyp v místě rozestavěného nadjezdu přes dálnici, který je součástí silnice III/1558 a umožňuje napojení obce Bošilec na silnici II/603. Na začátku srpna 2017 se podařilo převést na přeložku veškerý provoz, a tím uvolnit převážnou většinu staveniště pro budování dálnice.

Další významnou přeložku tvoří 1,6 km dlouhá silnice u Ševětína. Na rozhraní naší stavby a navazující stavby 0309/II se přeložka napojuje na stávající I/3, pokračuje 90 m dlouhým nadjezdem přes dálnici a následně vede ve stopě dříve opuštěné trasy silnice I/3. Přeložka končí napojením na silnici II/603 u Ševětína.

Obrázek 1: Situace umístění stavby (zdroj: ŘSD ČR)

Hlavní trasa dálnice 0309/I

Náš úsek dálnice začíná za Horusickým rybníkem v těsném sousedství přírodní rezervace Horusických blat, kde se napojuje na předchozí rozestavěnou dálnici 0308/C a končí před MÚK Ševětín, napojením na následující rozestavěný úsek dálnice 0309/II. Významná část trasy je vedena v souběhu s novým IV. železničním koridorem Praha − České Budějovice. Koridorem byla odkloněna původní železniční trať, která byla v kolizi s trasou dálnice (v žkm 30,5 – 31,5 musela výstavba koridoru předcházet dálnici). Na tomto úseku dálnice není umožněno žádné napojení ani odpojení. Nejbližší mimoúrovňové křižovatky jsou MÚK Veselí a MÚK Ševětín.

Na stavbě jsme provedli běžné zemní práce v podobě tvarování zemního tělesa – zářezy, násypy, úpravy podloží, zřízení nezpevněných krajnic, úprava zemní pláně apod. Bilance zemin na stavbě nebyla vyrovnaná. Chybělo přibližně 86 000 m3 zemin použitelných do násypů. Nedostatek násypové zeminy na stavbě byl pokryt přebytkem z vedlejší rozestavěné stavby 0309/II. Stavba také trpěla nedostatkem kvalitního kamenitého materiálu pro výměnu zemin v aktivní zóně, v podloží či pro sanace pod násypy. K provádění těchto vrstev zemního tělesa byla použita skrývka z blízkého lomu Ševětín, kterou jsme dovezli na stavbu, drtili na frakce a následně ukládali do stavby – jednalo se přibližně o 600 000 tun kamenitého materiálu.

Odvodnění dálnice

Z hydrogeologického hlediska náleží stavba do zájmového území povodí řeky Lužnice. Dálnice je situována v severozápadní části Třeboňské pánve. Jedná se o nejvýznamnější vodárensky využívanou strukturu v jižních Čechách. Celý úsek dálnice leží ve vnějším ochranném pásmu skupinového vodovodu Dolní Bukovsko – Týn nad Vltavou – Jindřichův Hradec a trasa dálnice D3 od začátku úseku do km 111,300 prochází vnitřním ochranným pásmem 2. stupně vodního zdroje.

Veškerá dešťová voda je z povrchu dálnice D3 odváděna příčným a podélným sklonem vozovky do monolitických žlábků, ve kterých jsou osazeny uliční vpusti. Ty jsou zaústěné do středové kanalizace, jejíž průměr je až 600 mm. Jelikož se stavba nachází v ochranném pásmu 2. stupně vodního zdroje, musejí být součástí odvodnění dálnice i odlučovače ropných látek, přes které je veškerá zachycená dešťová voda z dálnice vedena a následně vypouštěna do vodotečí. Odlučovače ropných látek jsou tvořeny soustavou podzemních prefabrikovaných nádrží rozdělených na sedimentační část a část s koalescenčním odlučovačem ropných látek. Odvodnění z okolního terénu mají zajišťovat nepropustné příkopy s fólií.

S ohledem na stávající průtočné poměry v jednotlivých recipientech v okolí stavby se předpokládá jejich možné ovlivnění. Z tohoto důvodu byly na vyústěních kanalizací budovány dvě otevřené zemní retenční nádrže dešťové vody bez stálé hladiny zadržení o retenčním objemu 900 m3 a 1 300 m3. Umístění retenčních nádrží neposkytuje žádnou vhodnou terénní depresi, která by po přehrazení vytvořila potřebný akumulační prostor, proto jsou nádrže z převážné části vytvořeny přímo vyhloubením v terénu a doplněny obvodovou hrází.

Obrázek 2: Pohled na nadjezd z přeložky silnice II/603 na Bošilec

Obrázek 3: Pohled na nadjezd silnice II/603 u Ševětína

Obrázek 4: Pohled od Dynína směr Praha – vlevo je vidět přeložka silnice II/603 a vpravo je vidět přeložka místní komunikace pro obec Dynín

Závěr

Lze říci, že z hlediska technologií nebyl tento úsek dálnice náročný na provádění. Práce probíhaly z velké části na „zelené louce“ s vyloučeným provozem a velmi dobrým přístupem na staveniště z okolních komunikací.

Před letními prázdninami se nám podařilo tento úsek v plánovaném termínu 24. 6. 2019 zprovoznit. Jistě jsme tak potěšili spousty řidičů při cestě na dovolenou, a hlavně obyvatel žijících v okolí stavby, kterým ubyla velká zátěž z dopravy, když se většina tranzitní dopravy přestěhovala právě na zprovozněnou část.

Ing. Jiří Urban
Metrostav a.s., divize 4