Dne 19. září 2018 se v hotelu VICTORIA v Plzni uskutečnilo 27. jednání týmu č. 5 pro mosty. V rámci jednání byla naplánována a uskutečněna exkurze na rekonstrukci Pňovanského železničního mostu přes vodní nádrž Hracholusky.
Vedoucí týmu Ing. P. Mařík z firmy BÖGL a KRÝSL, k.s. zahájil jednání týmu přivítáním přítomných členů týmu a hostů, kterým sdělil organizační pokyny týkající se exkurze a vlastního jednání. Dále apeloval na přítomné, že by byl rád, kdyby se v rámci diskuze mezi jednotlivými body programu ozvali zástupci firem se svými problémy, které je na jejich stavbách a projektech trápí, a tím poskytli podněty k následnému řešení.
Kontrolu závěrů z minulého zasedání provedl tajemník týmu s výsledkem, že žádné písemné závěry z předešlého týmu nebyly. K tomu doplnil vedoucí týmu „nepsaný“ závěr z předešlého týmu, a to aktivní působení týmu č. 5 při tvorbě a revizích TP a TKP. Tento závěr je v současnosti plněn a věří se, že se bude plnit i nadále.
Před podáním informací o činnosti Sdružení pro výstavbu silnic navázal jeho jednatel Ing. P. Svoboda na výsledky závěrů z minulého jednání tím, že pro aktivní a smysluplnou činnost Sdružení jsou potřeba právě podněty od firem. Informace o činnosti se týkaly:
• pozměňovacího zákona č. 169/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb.;
• materiálu Ministerstva pro místní rozvoj s názvem „Rekodifikace veřejného stavebního práva – Informace o hlavních směrech a cílech rekodifikace“;
• úspěšného dosazování odborníků z řad pracovních týmů Sdružení do technických redakčních rad (TRR) při tvorbě a revizi resortních předpisů MD, zejména TP a TKP;
• přípravy revize vzorových listů VL – 4, kde bude Sdružení a tým č. 5 zastupovat vedoucí týmu Ing. P. Mařík;
• recyklovaného kameniva z CB krytů, u kterého se umožní provést zkoušky dopředu (např. zkoušky na potvrzení či vyloučení alkalicko-křemičité reakce);
• aktuálního stavu vyhlášky ke stavebním odpadům pro Ministerstvo životního prostředí ke znovupoužití stavebních materiálů, která bude obsahovat podmínky, za kterých asfaltový recyklát nebude považován za odpad a bude tak moc být použit zpátky do asfaltových směsí a přípravy normy ČSN pro použití R-materiálu v asfaltových směsích zpracovávaných za horka ve vztahu k této vyhlášce;
• aktivit Sdružení ve vztahu k připomínkování návrhu zákona o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb;
• snahy ŘSD ČR znovu otevřít otázku použití asfaltových směsí v tunelech delších než 1 km, a to položením zkušebního úseku z asfaltového koberce drenážního (PA) a asfaltového betonu (ACO) v dálničním tunelu Valík na D5 a jeho následným ověřením v rámci rekonstrukce jeho technologie (ze zkušebního úseku z PA sešlo);
• úkolu ze správní rady Sdružení týkající se zadávání zakázek na základě nejnižší nabídkové ceny.
V dalším bodě Ing. D. Šimlerová informovala o aktuální situaci v tvorbě resortních předpisů MD. Uvedla, že PRAGOPROJEKT, a.s., zpracoval studii týkající se možnosti zrušení TKP-D. Výsledné rozhodnutí ŘSD ČR ohledně zrušení TKP-D zatím nepadlo. Připravuje se revize směrnice pro dokumentaci staveb pozemních komunikací. Pro liniové stavby platí vyhláška č.146/2008 Sb. o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, avšak stavební úřady chtějí dokumentaci podle vyhlášky č.499/2006 Sb. o dokumentaci staveb. Nově byly schváleny a vydány TP 262 – Ložiska mostů pozemních komunikací, TKP 22 – Mostní ložiska a TKP 19B – Protikorozní ochrana ocelových mostů a konstrukcí. Vyvolala se revize TP 76 Geotechnický průzkum části B a C a minimálně rok se debatuje o potřebě revize TKP 23 na mostní závěry. Revize TP 86 – Mostní závěry proběhne nejdřív v roce 2020. Na závěr informovala o tom, že ŘSD ČR si skoro na každé TP v gesci MD vydává svoje „TP“ ve vlastní gesci.
Poté navázal informacemi o stavu a údržbě mostů v ČR Ing. J. Volek, který upozornil na příspěvek STAV MOSTŮ V ČESKÉ REPUBLICE, jež ve spolupráci s doc. Ing. T. Rotterem, CSc., a dalšími spoluautory představili na sympoziu Mosty 2018 ve formě přílohy ke sborníku příspěvků. Z důvodu zřícení dálničního mostu v Janově a předtím lávky v pražské Troji výrazně narostly obavy z případné havárie mostů v ČR. Ministr dopravy Dan Ťok na to reagoval příkazem o nutnosti provedení mimořádné prohlídky všech betonových předpjatých mostů na PK i železnicích, které byly uvedeny do provozu v 60. a 80. letech. Tento příkaz platí pro celý resort dopravy. Na základě zkušeností panují obavy, že zejména menší správci mostů (obce apod.) s tímto příkazem nejsou seznámení, resp. se domnívají, že se jich netýká. Mezi nebezpečné mostní konstrukce patří předpjaté mosty s taženými prvky (případ lávky v Troji a dálničního mostu v Janově), mosty se spárami s nedostatečnou izolací (bez průběžné betonářské výztuže), kam spadají nosníky tvaru I z více dílů s hladkou spárou, segmenty s nedostatečným zazubením spáry a zavěšené mosty (část lan v místě průchodu mostovkou) a dále nekontrolovatelné kotevní oblasti ve spojitosti s chybějící injektáží a prefabrikované spodní stavby (např. nadjezdy nad dálnicemi II. třídy). Mezi další činitele ovlivňující stav mostu patří nefunkční mostní závěry, ložiska a detaily. Zejména kvůli ložiskům může u malého mostu dojít k jeho havárii. ŘSD ČR, Odbor silniční databanky a NDIC eviduje k 1. 1. 2018 v ČR celkem 17 485 mostů na dálnicích a silnicích I. až III. třídy. Počet mostů na místních komunikacích ve městech a obcích se odhaduje na 18 000 až 20 000 a jejich kompletní evidence v ČR neexistuje. Alarmujícím faktem je počet mostů, které jsou v havarijním stavu (VII). Na dálnicích a silnicích I. třídy se jedná o 10 mostů a na silnicích II. třídy a III. třídy pak dokonce o 92 mostů. Při hodnocení stavu mostů jsou rozhodující stavy V, VI a VII, u kterých je nutno podstatně omezovat zatížitelnost a u kterých hrozí zvýšené riziko havárie. Současný stav je varující, neboť na dálnicích a na silnicích I. třídy je 9,5 % mostů ve stavu V+VI+VII a na silnicích II. a III. třídy dokonce 23,3 %.
V následné prezentaci týkající se výsledné kontroly lávky přes Labe v Nymburce seznámil doc. Ing. J. Kolísko, Ph.D., přítomné nejprve s vlivy koroze na mechanické vlastnosti. V případě koroze kovů se jedná primárně o elektrochemický proces. Rozeznáváme dva typy koroze, a to plošnou (rovnoměrnou) a lokalizovanou (v případě předpínací výztuže zejména důlkovou a štěrbinovou korozi). Pokračoval příklady koroze předpínací výztuže podle procentuální ztráty plochy. Při 1% ztrátě plochy se jedná o úbytek 13 µm, při 5% o úbytek 60 µm (tloušťka vlasu) a při 10% o úbytek 130 µm. Před závěrečným shrnutím popsal zkoušky drátů a lan, z nichž vyplývá, že koroze vytváří imperfekce, které zásadně ovlivňují průřez (ukázáno na pracovním diagramu oceli, kdy ztráta tažnosti vede ke křehkému lomu) a chloridy zrychlují korozi (při zjištění chloridů je třeba volit konzervativní přístup a počítat tedy s nejhorším) a ukázal fotografie pořízené z kontroly stržené lávky v Nymburce včetně hmotné ukázky předpínací výztuže. Závěrečné shrnutí obsahovalo tyto závěry:
• za vhodných korozních podmínek předpínací výztuž rychle a snadno koroduje;
• koroze probíhá v mnoha formách;
• z poslední doby jsou známé konstrukce, kde v průběhu cca 34 let došlo ke kompletnímu překorodování předpínací výztuže průměru 15,5 mm;
• koroze i při malém rozsahu vymaže tažnost oceli;
• koroze lan s úbytkem na 5 % je chápána jako havarijní stav;
• lokalizovaná koroze s výrazným korozním úbytkem nebo narušení struktury kovu lana může probíhat ve velmi omezeném a krátkém úseky délky pouze několika cm či desítek cm;
• není známa NDT metoda pro průkaznou detekci korozního stavu;
• stále jako nejúčinnější a průkazné se ukazují klasické lokální semidestruktivní bourané sondy.
Před závěrem dostal slovo ředitel Úseku kontroly kvality staveb, Ing. J. Hlavatý, Ph.D., který v rámci své prezentace informoval o aktuálním stavu mostů ve správě ŘSD ČR ke dni 20. 08. 2018 včetně informace o 6 mostech, které spadají do kategorie VII (havarijní stav). V návaznosti na plnění příkazu ministra Dana Ťoka, a to provedení mimořádné prohlídky všech betonových předpjatých mostů do konce roku (týká se 2 830 mostů v gesci ŘSD ČR) byl vytvořen a všem Správám ŘSD ČR rozeslán Metodický pokyn (MP) k provádění prohlídek předpjatých mostů na základě úkolu ministra dopravy ze dne 30. srpna 2018. Tento metodický pokyn byl po skončení týmu č. 5 rozeslán členům týmu k informaci a případným připomínkám. MP je součástí zadávací dokumentace pro diagnostiky nosných konstrukcí předpjatých mostů a neobsahuje pokyny pro průzkum ostatních částí mostů. Mimořádné prohlídky mostů budou probíhat podle tohoto pořadí:
1) mosty resp. lávky s konstrukčním systémem předpjatého pásu
2) letmo montované segmentové mosty typu IS Košice nebo jiné i monolitické s předpínací výztuží vedenou mimo kabelové kanálky, pokud ještě nebyly zesíleny přidaným systémem předpětí, anebo zde ještě nebyl proveden diagnostický průzkum stavu systému předpětí
3) předpjaté mosty se stupněm stavebního stavu VII
4) předpjaté mosty se stupněm stavebního stavu VI
5) předpjaté mosty postupně až do stupně stavebního stavu I
Dále popsal celkovou strukturu MP včetně přílohy P1 Rozsah mimořádné prohlídky a diagnostického průzkumu – vizuální metody + sondy + výpočty a přílohy P2 Rozsah mimořádné prohlídky a diagnostického průzkumu – laboratorní zkoušky a měření, ev. výkony polní laboratoře, které jsou rozhodující. Vzhledem k nedostatku času Ing. Hlavatý stačil ještě ve své prezentaci seznámit přítomné se zatěžovací zkouškou mostu ev. č. 26-30, který měl ŽB monolitickou konstrukci a který byl poté z prostorových důvodů zbourán a nahrazen mostem novým.
Vzhledem k nadcházející exkurzi na rekonstrukci Pňovanského železničního mostu nezbyl čas na samostatnou diskuzi. Většina podnětů a připomínek byla diskutována přímo při vlastních přednáškách jednotlivých autorů.
Vedoucí týmu poté poděkoval přítomným za jejich účast a pozval všechny účastníky na oběd a exkurzi do Pňovan na rekonstrukci železničního mostu.
Ing. David Matoušek