Dne 14. 11. 2017 se uskutečnilo 1. jednání týmu č. 11 Sdružení pro BOZP, který vznikl rozdělením týmu č. 10 pro BOZP a ŽP. Vedoucí týmu byl zvolen Ladislav Škaroupka ze společnosti Skanska a.s.
Kontrolu plnění úkolů z poslední ještě společné porady provedl Ing. Petr Svoboda. Ing. Svoboda projednal s ŘSD ČR možnost vytvoření sekce týkající se BOZP na stránkách www.pjpk.cz, kde by mohly být umístěny i listy o bezpečnosti. Bylo domluveno, že by byl na www.pjpk.cz vytvořen pouze odkaz na jiný server, pokud by takováto prezentace vznikla. S ŘSD ČR (ředitelem úseku výstavby Ing. Radkem Mátlem) byla projednána možnost definovat povinnosti zajistit vyšší míru ochrany staveniště v zadávacích podmínkách staveb. SFDI také na základě četných výzev ze zhotovitelské sféry započalo s přípravou metodiky k hodnocení ekonomické výhodnosti staveb, součástí hodnocení mohou být prvky ochrany staveniště.
Ing. Michal Reiter a L. Škaroupka ze společnosti Skanska a.s. informovali další členy týmu o představě společnosti o větším vzájemném sdílení informací týkajících se nehodových situací, skoronehod a nehod, aby mohlo dojít ke vzájemné větší informovanosti a předcházení nebezpečným situacím. K tomu je samozřejmě zapotřebí, aby i další členové Sdružení pro výstavbu silnic poskytli patřičné informace. Ing. Reiter vyzval k tomu, aby členové týmu projednali problematiku ve svých organizacích a pro příští jednání připravili představu možnosti zapojení do projektu.
Ing. Petr Svoboda, jednatel Sdružení pro výstavbu silnic (dále jen SVS) seznámil členy týmu s výčtem aktivit SVS za uplynulé období. Podrobné informace mají členové SVS přístupné na webu www.sdruzeni-silnice.cz.
Vzhledem k neúčasti Ing. Milana Donta, Ph.D., ředitele odboru příspěvků SFDI poskytl stručnou informaci o příspěvkových programech SFDI Ing. P. Svoboda. Nová pravidla pro poskytování příspěvků SFDI v roce 2018 byla schválena v září a říjnu roku 2017. Pro rok 2018 nejsou uvažovány příspěvky pro nové technologie, naopak byl vypsán nový program, který se týká bezpečnosti silnic II. a II. tříd a měl by být zaměřen na úpravu nehodových míst. Cílem by mělo být výrazněji přispět ke snížení počtu nehod.
Pan Leoš Nekula ve své prezentaci zaměřené na program identifikace, údržby a oprav nehodových úseků pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu poukázal na materiál MD schválený vládou Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. V materiálu je uvedeno, že by silnice měla být „samovysvětlující“ a „odpouštějící“. V materiálu je uveden závazek snížit do roku 2020 počet usmrcených v silničním provozu na úroveň průměru EU27 a snížit počet těžce zraněných o 40 %. Ve své prezentaci p. Nekula dále poukázal na souvislost klasifikačního stupně hodnocení protismykových vlastností a počtu nehod vyjádřených v přepočtu na 1 km silnic I. a II. třídy. Názorně rovněž uvedl, jaké délky jsou potřeba k zastavení z rychlosti 60 km/h na površích s klasifikačními stupni 1‒5 a jak přispívá k prodloužení délky zastavení mokrá vozovka.
Pan Nekula dále uvedl, že namísto, aby byl povrch z hlediska protismykových vlastností zlepšován, dochází často ke zhoršování stavu nevhodnými opravami vozovky. Jako účinný nástroj představil Program identifikace údržby a oprav nehodových úseků pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu, který by měl být součástí SHV (Systému hospodaření s vozovkou). Součástí SHV by mělo být pravidelné zjišťování stavu vozovky.
V následné diskuzi zazněl názor, že členové týmu s problematikou bezpečnosti provozu příliš pomoci nemohou na druhé straně řada opatření, která budou moci být realizována v rámci nového programu SFDI se bude týkat konkrétních stavebních oprav, proto je vhodné zajistit dobrou informovanost o novém programu.
Pan Michal Prášil z ŘSD ČR se z jednání omluvil, nicméně zaslal k problematice nehodovosti při práci v uzavírkách písemné podklady. Podle pečlivě vedených statistik p. Prášila se v říjnu a v listopadu 2017 stalo zatím 5 nehod pracovníků ŘSD ČR. Celkem od počátku roku je evidováno 35 nehod. Rok 2017 by tak mohl by to být pro ŘSD ČR nejméně nehodový rok za posledních sedm let, kdy jsou nehody detailně sledovány. Již loňský rok byl poměrně dobrý. Pokles nehod je zatím krátká statistická řada, tak si p. Prášil netroufá tvrdit, že se jedná o trvalý jev. Zřejmě se ale jedná o výsledek osvěty u dělníků ŘSD ČR a dodavatelů – přispívá zřejmě i např. pokládání výstražných prahů. Jedná se ovšem pouze o nehody na úsecích dálnic ve správě SSÚD. Statistiky nezahrnují údaje dodavatelů údržby na bývalých R-silnicích.
Ing. Michal Reiter, Skanska a.s., dále přednesl, jakým způsobem Skanska přistupuje k předcházení nehod na dopravních stavbách. Řešením je eliminovat nebezpečné situace, aby co nejméně docházelo ke skoronehodám a/nebo nehodám. Skanska se přitom zaměřuje na hlavní rizika, mezi která patří střet vozidla s pracovníkem či zařízením stavby, střet pracovního stroje s projíždějícím vozidlem, pád materiálu při práci nad vozovkou, odvedení pozornosti od řízení motorového vozidla a napojení staveniště na komunikaci. Přednesl rovněž výčet opatření, která by měla vést ke snížení rizik. Mezi tato opatření patří zřetelné označení stavby, přehledný výjezd, pravidelné čištění komunikace, oddělení staveniště a provozu, snížení rychlosti vozidel.
Dále poukázal formou fotodokumentace na některé příklady dobré praxe na stavbách a také naopak na nejnebezpečnější situace, ke kterým dosud běžně dochází. Na závěr znovu vyzval všechny členy týmu k tomu, aby ve vedení svých organizací projednali možnost poskytnutí statistik a příkladů, které vedly k nehodám nebo naopak souhrn opatření, jak nehodám předcházet.
Ing. P. Svoboda informoval, že je nutné, aby opatření týkající se ochrany staveniště byla zahrnuta do zadávací dokumentace. Dokumentace by měla obsahovat vše, co vychází z plánů BOZP. Ochrana staveniště je na jedné straně odpovědností stavebníka, nicméně pokud je součástí zadávací dokumentace vyšší míra ochrany staveniště, zvyšuje se celkový standard. Ing. Svoboda dále uvedl, že v minulosti jednal s ŘSD ČR, aby byla požadována v zadávací dokumentaci ve stejné míře, ať se jedná např. o modernizaci D1 nebo „běžnou“ opravu.
Závěrem předseda týmu pro BOZP Ladislav Škaroupka shrnul úkoly, poděkoval všem za účast a jednání ukončil. Termín a místo dalšího jednání bude upřesněn, jednání by se mělo konat na jaře roku 2018.
Ing. Petr Svoboda