Čtyřicátá šestá porada týmu pro asfaltové technologie za horka se uskutečnila 2. 12. 2024 pod záštitou SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s.r.o.
Jednání týmu bylo zaměřeno na informace k problematice asfaltových směsí a problematice EPD a c-PCR pro asfaltové směsi a také na informace z činnosti Sdružení za poslední období.
Na úvod jednání členy týmu přivítal za pořádající organizaci SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s.r.o. Ing. Štěpán Bohuš. Jednání zahájil a podle uvedeného programu řídil vedoucí týmu Ing. Petr Bureš.
Tajemník týmu Ing. Milan Slavíček seznámil členy týmu se závěry z poslední porady. Jednalo se celkem o 4 závěry:
- Bude snaha iniciovat revizi normy ČSN 73 6120, tak aby došlo ke sjednocení s normou ČSN 73 6121.
- Zvážit provedení revize ČSN 73 6161 a upřesnit metodiku zkoušení.
- Svolat jednání za účasti ŘSD, vysokých škol a laboratoří a vybrat vhodnou metodu pro přilnavost.
- Ing. Jiří Škrabka napíše stanovisko za ŘSD k záměně přilnavostních přísad u asfaltových směsí.
Jednatel Sdružení pro výstavbu silnic Ing. Petr Svoboda konstatoval, že závěry 1, 2 a 3 nebyly zatím úplně splněny a je snaha tyto úkoly co nejdříve dopracovat. K závěru č. 4 Ing. Jiří Škrabka konstatoval, že záměna přilnavostní přísady „A“ za přísadu „B“ u asfaltových směsí je vyřešena.
Ing. Svoboda stručně shrnul činnosti sekretariátu Sdružení za uplynulé období.
Ing. Štěpán Bohuš dostal prostor představit společnost SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s.r.o. a také výrobní program společnosti. Hlavní část jeho prezentace byla zaměřena na výztužné sítě do asfaltu GlasGrid® a GlasGrid® Rapid. Tyto výztužné geomříže do asfaltových vrstev prodlužují dobu vzniku reflexních trhlin díky pohlcení a rozptýlení horizontálního napětí. Geomříže jsou vyrobeny ze skleněných vláken potažených elastomerovým polymerem. Každé vlákno vykazuje vysokou pevnost a vysoký modul elasticity a nízké protažení.
Geomříže lze použít na velkoplošné i lokální opravy a na nový povrch nebo na vyfrézovaný povrch. U lokálních oprav řeší opravy výtluků, pracovních spár a také opravy okolí kanalizačních poklopů.
Ing. Bohuš uvedl možnosti použití geomříží GlasGrid® a GlasGrid® Rapid.Vyzvednul přednost samolepicí úpravy u geomříží, která zjednoduší a urychlí pokládku na stavbách. Prezentaci měl doplněnu o konkrétní příklady použití geomříží GlasGrid® a GlasGrid® Rapid na stavbách.
Informaci z jednání TC 227/WG 1, které se konalo 17. června 2024 přednesl prof. Dr. Ing. Michal Varaus. Podal krátkou informaci o nejdůležitějších bodech z posledního jednání CEN/TC 227, které se konalo online 30. dubna 2024.
Informoval o:
Podrobněji rozebral činnosti TG 2 Zkušební normy, kde se řešila problematika systematické 5leté kontroly existujících norem. Výčet norem je uveden v záznamu z jednání týmu (pro členy dostupný na stránkách Sdružení).
O činnosti v jednotlivých úkolových skupinách v rámci CEN/TC 227/WG 5 Povrchové vlastnosti vozovek podala Ing. Pavla Nekulová Ph.D.
V prezentaci popsala podrobně práci v úkolových skupinách:
O zkušenostech s asfaltovými směsmi podle nově vydaných norem ČSN 73 6121 a ČSN 73 6120 velice podrobně informoval prof. Varaus. Postupně probral následující asfaltové směsi:
Směsi SMA NH a BBTM NH
Upozornil na to, že projektanti se domnívají, že tyto směsi plní drenážní funkci jako drenážní koberec a že je lze použít k odvedení vody k okraji vozovky a pak do štěrbinového odvodňovače s bočními drenážními otvory. Tím, že tyto směsi nemají mezerovitost kolem 30 %, nelze je považovat za drenážní vrstvu.
Dále uvedl, že pod nízkohlučný obrus by měla být provedena „zavřená“ ložní vrstva. Běžné ložní vrstvy mohou propouštět vodu, protože mají mezerovitost M = 4–6 % (3–8 %) a při Dmax = 22 mm, popř. mají tendenci segregovat. Proto navrhl využít zkušenosti ze SRN a jejich předpis FGSV 737 2015 – Pokyny pro provedení alternativních ložních vrstev.
Tyto směsi pro ložní vrstvy:
Toto by mohly splnit směsi SMA L s mezerovitostí 3–4 % (1,5–5,5 %).
Prof. Varaus navrhuje upravit ČSN 73 6120 pro vrstvy SMA L.
Nakonec u těchto směsí ještě upozornil na nutnost čištění, protože se tyto vrstvy časem zanáší a efekt snížení hlučnosti se ztrácí.
ACP RBL (Rich Bottom Layers)
Jedná se o směsi pro podkladní vrstvy s vyšším obsahem pojiva (min. > 0,5 %). U těchto směsí je zvýšená odolnost proti únavě, a to znamená oddálení výskytu únavových trhlin. Avšak vrstva je méně odolná proti tvorbě trvalých deformací.
Požadavek ŘSD je provést pokusný úsek a porovnat směsi:
Prof. Varaus představil postup pro řešení pokusného úseku:
V diskusi Ing. Jan David upozornil na to, že navrhovaný pokusný úsek nesimuluje problémovou konstrukci vozovek I. třídy. Vidí problém spíše v kvalitě asfaltu 50/70, což ovlivňuje i kvalitu asfaltových vrstev. Na tom se shodli všichni přítomní.
Prof. Varaus jen uvedl, že pokusný úsek by měl zjistit, zda směsi RBL únavové trhliny oddálí.
Na to ještě reagoval doc. Ing. J. Valentin, Ph.D., tím, že navrhl provést posouzení dříve položeného úseku se směsi RBL na silnice I/26 Líně.
Ing. Jan David následně také v diskusi uvedl, že pojivo v R-materiálu je zestárlé a v kombinaci s klesající kvalitou pojiv může docházet ke zhoršení kvality pokládaných vrstev.
To vyvolalo otázku selektivního frézování vrstev vozovek, kdy v obrusných vrstvách je větší obsah asfaltu a je tam také kvalitnější asfalt. V diskusi bylo konstatováno, že dokud frézování po vrstvách nebude v zadávacích podmínkách, tak to firmy nebudou dělat. A jde hlavně o frézování dálnic a silnic I. třídy.
ACO 11+, ACO 11
Prof. Varaus v prezentaci uvedl, že cílem u těchto směsí bylo získat směsi více zavřené a mělo by se dosáhnout delší životnosti.
Zopakoval změny, které byly u směsí provedeny:
Na závěr ještě uvedl, že směsi jsou více jemnozrnné a to má vliv na hutnění, které je obtížnější.
V diskusi byla řešena otázka tvorby „zrcadel” z důvodu vyššího obsahu asfaltu ve směsích a možná i díky špatně volené sestavě válců při hutnění. K otázce zvýšení min. propadu na sítě 2 mm z 24 % na 31 % Ing. Miloš Kašpárek uvedl, že u některých kameniv mez 31 % na sítě 2 mm dělá problémy při návrhu směsi a doporučil mez snížit na 28 %.
SMA 16 S
Směsi SMA 16 S byly do normy ČSN 73 6121 zařazeny z důvodu šetření frakce kameniva 8/11, která je nejdražší a bývá nedostatková.
Prof. Varaus vyzval členy týmu o přednesení zkušeností s používáním směsi SMA 16 S.
Ing. Zdeněk Hergel uvedl, že Skanska a.s. má položeno několik zkušebních úseků na odpočívkách a na třídách II. třídy a budou tyto úseky sledovat.
Ing. Lubomír Kvarda uvedl, že směsi SMA 16 S jsou hlučnější a že může být problém s hygienou při schvalování.
V diskusi ještě vystoupil Ing. Jiří Škrabka s prezentací nazvanou „Poznámky k normám a výsledkům zkoušek a kontrol ŘSD na obalovnách” a uvedl výčet chyb, které na obalovnách při kontrolách vyskytují.
Ještě uvedl pár poznámek ke schvalování zkoušek typu asfaltových směsí v aplikaci CES a uvedl typy směsí, které ŘSD schvalovalo.
V prezentaci ještě upozornil:
Na závěr Ing. Škrabka uvedl na zvážení dva náměty pro doplnění ČSN 73 6121:
Informaci o asfaltových směsech se zvýšeným obsahem pojiva (RBL) v prezentaci s online připojením přednesl Ing. Petr Mondschein, Ph.D. Uvedl, že směsi RBL by měly být odolnější proti únavě, a to znamená oddálení výskytu únavových trhlin a měly by přispět k prodloužení životnosti vozovek. Použití směsí RBL by mělo vést ke snížení energetické náročnosti z pohledu životního cyklu vozovek a ke snížení uhlíkové stopy.
V prezentaci provedl výčet směsí, které používají v souladu s ČSN 73 6121 a ČSN 73 6120. Pro srovnání dále uvedl návrhové parametry asfaltových směsí, kde byly uvedeny i parametry pro ACP RBL a ACP RBL s PMB. A byly zde uvedeny výhody vozovek se směsí ACP RBL z pohledu prodloužení životnosti.
O revizi normy ČSN 73 6122 online informoval Ing. Mondschein. Krátce shrnul znění normy pro MA (lité asfalty) z října 2019. V prezentaci potom představil významné změny, které navrhuje do revize normy zařadit. Jde o změny v počtu směsí MA, o kontrolu teplotních požadavků, a to vzhledem ke snižování teplot při výrobě a také o požadavcích na pokládku.
V závěru přednesl návrhy na změny do nové normy:
O environmentálních požadavcích na asfaltové směsi informoval Ing. Tomáš Koudelka, Ph.D.
V prezentaci uvedl, které normy se vztahují k environmentálním požadavků na asfaltové směsi. Jako první uvedl normu ISO 14040 Environmentální management – Posuzování životního cyklu – Zásady a osnova. Vysvětlil, proč se LCA používá a na co se zaměřuje, ale upozornil na to, že norma nepopisuje metody LCA. V normě je prvním krokem definovaní cílů a rozsahu. A k této analýze je třeba určit metody posuzování a zdrojová data.
Jako druhou normu Ing. Koudelka uvedl normu EN 15804 Environmentální prohlášení o produktu – EPD, kde jsou řešeny metody pro posuzování. Jsou zde základní pravidla produktové kategorie (PCR) pro všechny stavební výrobky a struktura EPD.
Ing. Koudelka dále uvedl a vysvětlil metody posuzování:
K tomu ještě uvedl, že zatím základní pravidla produktové kategorie (PCR) pro jednotlivé materiály (cPCR) nejsou zatím k dispozici, ale například k cPCR pro asfaltová pojiva je utvořena pracovní skupina, do které se můžou dobrovolníci přihlásit.
Dále uvedl, že velice důležité pro environmentální posouzení budou vstupní data, tzv. generická data, která budou reprezentativní pro daný materiál. K tomu se ve světě začínají vytvářet a používat různé databáze. V prezentaci představil jako příklad generická data pro asfaltové pojivo a také porovnání hodnot z různých zdrojových dat pro konkrétní materiály, které se mohou lišit, a to podle použitých databází. Ještě podal informaci k použití environmentálních kritérií v zadávací dokumentaci. Konstatoval, že někteří zadavatelé už reagují na tlak týkající se používání environmentálních parametrů v zadávací dokumentaci. Upozornil však na to, že je vhodné a důležité dodržovat určité jednotné principy.
Uvedl volně dostupný software SEVE, který pracuje s daty, které jsou jednoduše dohledatelné, popřípadě lze při práci se softwarem definovat materiál s vlastními hodnotami (specifická data).
Upozornil však na to, že je vhodné a důležité dodržovat určité jednotné principy, jako třeba:
Na závěr konstatoval důležité informace:
- environmentálních kritérií při zadávání veřejných zakázek, tak je absolutně nutné, aby byla jasná metodika a postupy;
Na jednání Ing. Petr Svoboda přednesl prezentaci s názvem „ESG problematika a zadávání staveb, adaptace na změny“. Vysvětlil, co zkratka ESG znamená. Je to zkratka slov – Environmental, Social, and Governance, což znamená environmentální, sociální a správní faktory.
Uvedl informaci o směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD). Směrnice CSRD byla a dále bude transponována do zákona o účetnictví, zákona o auditorech a zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Ze směrnice vyplývají povinnosti nefinančního reportingu podle určitých kritérií (období 2024 až 2026 podle velikost podniku).
V prezentaci okomentoval dopad ESG/EU Taxonomie do veřejných zakázek. Uvedl tyto informace:
- ESG výkaznictví se postupně rozšiřuje;
Prezentace dále popisovala přístup ŘSD k odpovědnému zadávání po vyhodnocení dotazníkové akce a byly dány požadované podmínky:
V prezentaci ještě zmínil dokumenty, které mají vazbu na ESG:
Informaci o budoucích specifikacích asfaltových pojiv přednesl Ing. Koudelka. V prezentaci uvedl, které předpisy pro uvádění výrobků na trh se týkají asfaltových pojiv.
Prohlášení o vlastnosti a CE označení v souladu s EN12591 u pojiv řeší z pohledu krátkodobého stárnutí pouze výrobu a pokládku asfaltových směsí a neřeší dobu užívání vozovky a dovršení životnosti. Chybí hodnocení z pohledu dlouhodobého stárnutí pojiva, a tak chybí parametry pro trvanlivost a výkonnost pojiva.
Ing. Svoboda informoval o přípravě revize normy ČSN 73 6242 Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací. Uvedl, že 30. 11. 20024 byl k připomínkám zaslán 1. návrh revize ČSN 73 6242.
K problematice provádění vozovek na mostech pozemních komunikací Ing. Svoboda se záznamem zašle prezentaci „Netypické poruchy vozovek na mostech“, kterou zpracoval Ing. Jan Zajíček a Milan Beck, Dis.
Doc. Ing. J. Valentin, Ph.D., v online připojení informoval o jednáních EAPA, které se uskutečnily v roce 2024. Jednání v pracovních skupinách je věnován článek ve zpravodaji.
Zpracoval: Ing. Milan Slavíček