V tradičním termínu (třetí červencový týden) se konala ve dnech 16. až 19. července 2024 v pořadí 61. Petersenova vědecká asfaltová konference, kterou tradičně pořádal Western Research Institut (WRI). Toto výzkumné a vývojové pracoviště má sídlo v Laramie/Wyoming ve Skalistých horách a jeho činnost je známá nejen na americkém kontinentu. Výzkum a vývoj v oblasti asfaltových pojiv a jejich aplikací je jednou z oblastí, kterým se WRI věnuje. Dalšími oblastmi je výzkum a vývoj v oblasti rafinace ropy, v oblasti využití karbonu i v oblasti ekologie a udržitelného rozvoje.

WRI je dlouholetým organizátorem Petersenovy asfaltové konference, které se účastní řada odborníků nejen z Ameriky, ale i z Asie, Austrálie a Evropy. Do roku 2019 byla konference organizována výhradně za osobní účasti přímo v Laramie/USA. Pandemie v letech 2020 a 2021 si vyžádala zásadní změnu a konference je od roku 2020 organizována hybridně, a lez tedy využít i online přístup. I přes výhody, které tato organizační varianta přináší, většina účastníků preferuje účast osobní. Ta umožňuje nejen prohlídku doprovodné výstavy, ale zejména přímý kontakt s celou řadou odborníků ze všech oblastí silničního asfaltového průmyslu. Konference se pravidelně účastní nejen výzkumní a vývojoví pracovníci, zástupci univerzit nebo laboratoří, ale i řada zástupců jak výrobců asfaltových pojiv, tak i zástupců prováděcích firem. V neposlední řadě se konference tradičně účastní i zástupci zadavatelské sféry.

Také letošní ročník byl organizován hybridně a tuto možnost přivítali zejména ti, kteří nechtěli podstoupit dlouhé cestování do Skalistých hor, které jsou sice krásné, ale např. pro Evropany poměrně vzdálené. U řad účastníků, kteří využili online připojení a sledování, hrály roli nejen vzdálenost a čas, ale do kalkulace vstoupily i položky nákladové – výlet do Laramie cca na 1 týden není záležitostí nejlevnější a bylo zřejmé, že řada firem volí variantu výrazně úspornější. Svoji roli sehrává i termín, který je z pohledu Evropy uprostřed periody dovolených.

Je však třeba poznamenat, že i sledování konference online není záležitostí nejpohodlnější – časový posun 8 hodin znamená, že pro střední Evropu začíná odborný program konference v 16.00 a končí v 01.00 hodin. Pokud k tomu připočteme přece jen méně komfortní vnější teploty v letním období a nutnost plného soustředění na americkou výslovnost nebo angličtinu v podání kolegů a kolegyň z jiných zemí, jsou 3 dny, po které konference probíhá, skutečně limitní. Osobně jsem se zúčastnil letošní konference opět online a měl tak možnost učinit tuto zkušenost. Mírné nepohodlí však bylo bohatě vykompenzováno technickou náplní konference.

I letos lze konstatovat, že celková organizace a zejména kvalita většiny prezentací byly tradičně na vysoké úrovni. Letošního ročníku se přímo na místě nebo online zúčastnilo celkem cca 200 účastníků. Doprovodné expozice se zúčastnilo 8 společností různého zaměření (laboratorní přístroje, výroba aditiv, výroba asfaltových pojiv, výroba asfaltových směsí). Konferenci sponzorovalo 15 společností, které byly podle výše svého finančního příspěvku rozděleny do platinové, zlaté, stříbrné a bronzové kategorie. Součástí konference byla i tzv. „posterová“ sekce, kde bylo prezentováno celkem 15 posterů.

Vlastní pracovní program konference byl rozdělen v jednotlivých dnech do následujících bloků:

Celkem bylo v průběhu konference prezentován 32 příspěvků. Na část prezentaci bylo vyhrazeno 20 minut, na většinu prezentací bylo však vyhrazeno 30 minut. Po každé prezentaci vždy následovalo 10 až 15 minut na otázky z auditoria nebo z online chatu. V této souvislosti je nutné podotknout, že většina dotazů měla kvalifikovanou úroveň – v řadě případů byly vysloveny konfrontační názory či argumenty, celá diskuse však probíhala skutečně věcně, klidně a slušně.

Některé dotazy, které vyžadovaly obšírnější vysvětlení, byly předány prezentujícímu s tím, že se s příslušným dotazujícím spojí přímo po skončení konference. Tento postup umožnil dodržení časového plánu tak, aby nebyly narušeny následně plánované akce ať už se jednalo o společný gala večer v Laramie nebo společný výšlap do Skalistých hor po ukončení konference 19. 7. 2024.

Vlastní konference je standardně zaměřena zejména na výzkum, vývoj a výsledky z prováděných zkušebních úseků. Velká pozornost je věnována teorii a laboratorním analýzám z pohledu chemie.  Je naprosto zřejmé, že přístup v Americe je výrazně odlišný od přístupu v Evropě a dostupné informace nezbytně vedou k úvahám, proč nedochází k výrazně širšímu propojení a společnému hledání cest, i když letošní ročník představil některé zajímavé studie realizované v kooperaci subjektů na několika kontinentech.  

 K vlastnímu průběhu konference se dále nevěnuji formou shrnutí jednotlivých prezentací, protože jsem z výše zmíněných 32 prezentací sledoval celkem 18 z nich.  Proto v další části uvádím spíše postřehy a souhrnné informace k jednotlivým dnům konference.


Den 1 – blok 0

V dopolední části byly prezentace nejprve zaměřeny na „nové meze v oblasti asfaltových technologií“. Pohled na nové meze zahrnul jednak velmi zajímavé informace o trzích v Indii a Austrálii, o nichž zpravidla v Americe ani v Evropě není dostatek detailnějších informací o velikosti trhu, aktuální situaci nebo trendech směřování těchto trhů. K tomuto marketingovému pohledu lze zařadit i třetí prezentaci, která byla věnována perspektivám vývoje trhu asfaltů a asfaltových hmot v Severní Americe a zahrnovala i vliv současné situace a předpokládaného vývoje jak v oblasti surovinových zdrojů, tak i v oblasti kvality nebo udržitelného rozvoje.

Do druhé skupiny prvního bloku lze zařadit čtyři prezentace. První byla věnována problematice dekarbonizace a popisu možností, jak může asfaltový průmysl přispět ke snížení emisí CO2. JP Forst z NAPA/USA a bývalý člen vedení společnosti Colas uvedl, že NAPA se začala problematice EPD věnovat již v roce 2014. Postup v prvních letech byl poměrně laxní, v posledních několika málo letech je však činnost akcelerována a předkládání EPD zejména u velkých projektů je dnes běžné (hodnocení probíhá v uceleném cyklu LCA/PCR/EPD). V další části uvedl i různé možnosti, jak může asfaltový průmysl dílčími kroky snižovat negativní dopady na životní prostředí a současně neohrozit kvalitu prováděných prací. Tematicky navázal na tuto prezentaci M.Wendel (PEAB Švédsko), který představil praktiky pro zajištění udržitelného rozvoje, které jsou dnes již běžně používány v severských zemích.  Prezentoval jednak nové způsoby vytápění obaloven (solární energie, biomasa, dřevěné pelety) a současně uvedl, že pokračuje i ověřování vodíku jako topného média (hořáky sice existují, k průmyslovému nasazení vzhledem k ceně vodíku i zajištění vyšší bezpečnosti zatím nedošlo. Velká pozornost je věnována využití recyklovaných olejů jako topného média a dalšímu zvyšování podílu R-materiálu při výrobě asfaltových směsí. Jak ukazují dostupné výsledky ze Skandinávie, zvýšení nákladů na alternativní topná media či další opatření ke snížení emisí skleníkových plynů jsou nižší než pohyby cen asfaltu v průběhu stavební sezony, které jsou stále extrémnější. V závěru zmínil i využití ligninu v severských zemích. V další prezentaci představil zástupce FHA postupy federálního úřadu pro dálnice při sběru a vyhodnocování dat z vývojových studií a projektů se zaměřením na nové metody hodnocení asfaltových konstrukcí a vrstev, která jsou následně zaváděny do norem a předpisů (zde se nabízí určitá paralela se sběrem dat, který byl v nedávné době realizován v ČR). Poslední prezentace tohoto bloku byla již zaměřena do oblasti vědy a věnovala se kontinuální kompozici a struktuře asfalténů. Použita byla spektroskopie, která pracovala s tzv. Bogusinského kontinuem a využívá rozdílů molekulární hmotnosti. Výsledky ukazují že neplatí předpoklad asfaltény = vysoká molekulární hmotnost, ale je vhodné pracovat s tzv. asfalténovými ostrovy. Ukazuje se, že jejich fragmentací lze výrazně lépe posuzovat např. těžké typy ropy z hlediska jejich dalšího zpracování při snaze získat vysokou kvalitu asfaltu.


Den 1 – bloky 1, 2 a 3

Odpolední část prvního dne byla zahájena dvěma prezentacemi bloku 1 (Chemismus a reologie asfaltu). Jedna prezentace měla být věnována organické chemii pro profesionály v oblasti asfaltových technologií, prezentován byl ale spíše všeobecný popis rozdílů mezi recyklovanými oleji a oleji přírodními, výhodám či nevýhodám jednotlivých skupin. Druhá prezentace uvedla informace k reologickým vlastnostem a morfologii zbytků asfaltových emulzí. Zpětně získané pojivo bylo získáno dvěma způsoby: odpařením za vysoké teploty a destilací + odpařením za nízké teploty. Takto získané vzorky byly následně posuzovány mechanickou spektroskopií (měření viskozity při stálém smykovém namáhání) a dále analyzovány metodou MSCR. Výsledky ukazují, že při použití destilace je patrné nedokonalé promísení s latexem, obecně pak výsledky dokladují jednoznačně výhody KAE vyrobené na bázi PMB pojiva. Výsledky rovněž ukázaly fakt, že poměrně významnou roli hraje i rychlost odpařování.

Obě tyto prezentace však byly mírným zklamáním – jejich úroveň neodpovídá standardu PARC.

Blok 2 zahrnoval rovněž dvě prezentace. Jedna prezentace seznámila účastníky se zkušenostmi z dlouhodobého sledování pokusného úseku, na kterém byl aplikován nátěr s využitím pojiva modifikovaného přísadou B2L. Využitím tohoto modifikátoru byl výrazně zrychlen proces modifikace a současně došlo i ke snížení viskozity asfaltového pojiva. Výsledky provedených zkoušek (sweep test – abrazivní zkouška, Vialit test a 3D textura skenovací metodou) neukazují výrazný rozdíl ve srovnání se standardně modifikovaným asfaltovým pojivem. To dokladuje i vizuální porovnání po zimním období. Prezentující uvedl, že při použití přísady B2L došlo k výraznému zlepšení pružných vlastností, což je zcela v rozporu se zkušeností ze zkušebních úseků v Evropě. Ty naopak ukazují, že při použití B2L dochází k výraznému zvýšení tuhosti při současně negativním ovlivnění elasticity!? Druhá prezentace v tomto bloku byla věnována navrhování a použití asfaltové směsi s přísadou aramidových vláken na letištích.

Bohužel i tyto dvě prezentace vyvolaly skeptické reakce na svou úroveň. Někteří účastníci konference vyjádřili názor, že zaměření je spíše marketingové a propagační a nesplňuje tak zcela požadavky na prezentace v rámci vědecké konference.

Blok 3 byl věnován možnostem využití umělé inteligence se snahou rozšířit chápaní výhod při navrhování a posuzování asfaltových technologií.  


Den 2 – blok 4

Dopolední část byla zaměřena na vlastnosti asfaltů, které jsou specificky využívány při výrobě střešních krytin, konkrétně pro výrobu asfaltových šindelů. Prezentace byly věnovány nejen problematice trvanlivosti, reologickým vlastnostem či modifikaci, ale dvě prezentace byly věnovány otázkám recyklace starých asfaltových šindelů, využití tohoto recyklovaného materiálu jak pro novou výrobu asfaltových šindelů, tak i případně pro využití při výrobě asfaltových směsí v silničním stavitelství. Pozornost tak byla věnována i problematice cirkularity. Dosavadní prezentované výsledky naznačují, že díky odlišným požadavkům na kvalitu šindelů (např. vyšší tuhost, nižší pružnost apod.) je nezbytné skutečně důsledně ověřovat vlastnosti recyklátu z těchto šindelů při jejich znovupoužití. Jsou využívána recyklážní aditiva. Aditiva na bázi mastných kyselin jednak obsahují rozpouštědla (která rozpouštějí asfaltény), jednak reagují s asfaltény při teplotách > 180 °C. Je proto nezbytné sledovat viskozitu výsledného asfaltového pojiva zejména při snaze současného snižování obsahu rozpouštědel (důvod je jak chemický, tak i ekonomický – vysoká cena rozpouštědel). Studie tak obsahuje sledování bodu měknutí, teploty Tc (pro hodnotu m) a relaxace. Při měření reologických vlastností je používán tzv. Pavel Kriz angle (úhel Pavla Kříže), kdy je zjišťována teplota T pro fázový úhel posunu d = 27°. Bylo zjištěno, že při této hodnotě lze stanovit reálnější hodnotu relaxace asfaltového pojiva. Využití recyklátu při výrobě nových šindelů je pochopitelně jednodušší, možnosti využití i v silničním stavitelství se věnoval další příspěvek společnosti Crafco, která se zabývá recyklací různých materiálů a jejich dalším využitím. Také v tomto případě je nutné věnovat pozornost některým aspektům. Původní pojivo použité pro výrobu šindelů je vystaveno výrazně vyššímu vlivu oxidace, a tedy i oxidačního stárnutí. Pro výrobu jsou používány buď oxidované asfalty AOSI, nebo asfalty modifikované. Využití recyklátu na bázi AOSI je poměrně komplikované, výrazně vyšší potenciál mají pojiva modifikovaná, která mají index pružnosti podstatně vyšší. Při analýze odolnosti proti vzniku trhlin, která byla měřena při G* @ 10 MPa, a stárnutí 2x PAV bylo zjištěno, že původní pojiva PMB vykazují vyšší hodnoty fázového úhlu posunu, a mají relaxují tedy výrazně lépe (vyšší index flexibility). Tím dochází ke zvýšení odolnosti proti vzniku trhlin (měření ideálního CT indexu). Lze tak konstatovat, že potenciál pojiv PMB je v cirkulární ekonomice výrazně vyšší.


Den 2 – bloky 5 a 6

Odpolední část byla zahájena nejprve prezentací zástupce EUROBITUME (Ian Lancaster), který jednak popsal činnost této organizace a její úlohu v rámci evropské normotvorby. Bez příkras popsal vývoj i aktuální stav v oblasti harmonizovaných norem, do jejichž tvorby dnes výrazně pronikl pohled právnický a marketingové zájmy EU překryly technickou přesnost a preciznost norem. To vedlo de facto k zastavení či výraznému ochromení celé normotvorby, která např. neumožňuje zavedení nových zkušebních metod.  Na jedné straně je očekáváno zavedení nové směrnice pro CPR v roce 2030, značení EPD, ale i zavedení reologických požadavků a zkoušek formou neharmonizovaných předpisů od roku 2026. Další tři prezentace v bloku 5 byly zaměřeny na problematiku predikce vzniku trhlin a jejich sledování. Prezentace Texaského dopravního institutu představila jednouchý test pro sledování odolnosti asfaltových pojiv proti vzniku trhlin. Na počátku studie bylo vybráno pojivo PG  64-22 od různých výrobců (celkem 8 vzorků), vyroben jeden typ asfaltové směsi s obsahem pojiva 5,5 % a provedeno jejich porovnání – mj. stanovení hodnot z Hamburského testu pojíždění a CT indexu. Dále byl stanoven u všech pojiv obsah síry S a obsah vanadia.  V rámci studie byly stanoveny hodnoty D Tc = Tc,s – Tc,m, stanoven fázový úhel posunu při zatížení 8 967 kPa, index CT a výsledek testu překrytí (metoda OT na konečných prvcích). Následně bylo provedeno porovnání mezi hodnotami D Tc vs. CT/OT, D Tc vs. D Tc při 25 °C a 10 rad-1, hodnotou parametru Glover-Rowe vs. parametry asfaltové směsi, D Tc vs. parametry asfaltové směsi. Jednoznačně se ukázalo, že shodné pojivo podle označení vykazuje u jednotlivých výrobců rozdílnou výkonnost. Další prezentace se zabývala vyhodnocením zkoušky přírůstku tečení na vznik nízkoteplotních trhlin, porovnání s hodnotou D Tc a možností nahrazení zkoušky BBR. Metoda iCCL je popsána v AASHTO PP a využívá tzv, creep test ve dvou zatěžovacích úrovních. Využívá geometrii destiček 8 mm s mezerou 0,5 mm a provádí se při teplotě -5 °C. Pro kalkulaci hodnoty D Tc byla porovnávací měření prováděna při dvou teplotách. Celkem bylo v rámci studie posuzováno 10 pojiv od různých výrobců s tím, že byla posuzována tuhost i m hodnota. Zatímco statistické porovnání se zkouškou BBR vykazuje rozdíly okolo 15 % až 20 %, při porovnání s hodnotou D Tc je rozptyl hodnot zhruba 60%. Současně bylo zjištěno, že většina pojiv se nachází v oblasti m kontroly (tedy – D Tc, kdy za vyšší teploty selhává dříve m hodnota než S hodnota). Poslední prezentace tohoto bloku se věnovala stanovení mikro poškození, což je nový přístup ke sledování vzniku a progrese trhlin. Pro simulaci je využívána metoda konečných prvků a triaxiální sledování. Bylo zjištěno, že metoda přináší lepší pohled na chování pojiva, než je tomu v případě silnější vrstvy pojiva při zkoušce, kdy má pojivo vyšší tendenci ke stékání a sledování trhlin je tak méně přesné. Metoda je zaměřena na sledování duktility, jejíž pokles znamená vyšší tendenci ke vzniku trhlin. V rámci doktorandské práce byl vyvinut Poker chip test vč. speciálního zařízení, které kromě vlastního přístroje na sledování vývoje trhlin je vybaven i mikroskopem a digitální kamerou, což umožňuje sledování vzorku v reálném čase při monotónním zatěžování. Tloušťka vzorku činí 8 mikronů a průměr vzorku je 1,5 mm, což snižuje výrazně i vliv dutin a pórů, které mohou být součástí větších vzorků. 

V dalším odpoledním bloku 6 byl institutem WRIa univerzitou Wyomingprezentován velmi zajímavý příspěvek, který ukázal dosavadní výsledky využití uhlí pro výrobu asfaltového pojiva.

Ve státě Wyoming bylo řadu let těženo velké množství uhlí. Vzhledem ke snahám snížit uhlíkové emisní zatížení, došlo k výraznému omezení těžby. Při hledání alternativního využití této komodity a současně k hledání náhrady ropného asfaltu bylo v USA vyčleněno v roce 2016 17 mil. USD pro nalezení alternativního využití uhlí. Základním procesem je smíchání uhlí s rozpouštědlem a následná derivace při využití pyrolýzy ve speciálním reaktoru. Jako rozpouštědlo je používán mastný alkohol, vlastní uhlí je označováno jako uhlíková ruda (carbon ore). Vzniklý produkt z této pyrolýzy je označován jako hybridní asfalt s obsahem cca 60 % ORE. V procesu není používána hydrogenace ani katalýzy. V první fázi byla vinuta zkušební jednotka s výkonem cca 12 kg ORE/hod, která je nyní převáděna do většího formátu. Tato jednotka vznikající na zelené louce bude uvedena do provozu v 08/2024 s předpokladem výroby 1 000 hybridního pojiva/týden. První pokusný úsek v délce 1 míle je plánován na rok 2026. Aktuální výsledky ukazují výrazně nižší karcinogenitu a výrazně nižší náklady. K tomu přispívá i fakt, že používané rozpouštědlo je po pyrolýze vypráno v zařízení, které je součástí celé výrobní jednotky, a může tak být opět použito. Zkoušky ukazují, že hybridní asfalt obsahuje více asfalténů a díky složení je možné úpravou parametrů pyrolýzy nastavit různé požadované vlastnosti pojiva od měkkých typů až po typy tvrdé vhodné např. pro výrobu krytin a izolací. Vlastnosti jsou kontrolovatelné a pojivo zachovává vlastnosti až do teploty – 45 °C. V následujícím období bude pozornost zaměřena na sledování koheze a zejména stárnutí. Z hlediska uhlíkové stopy bylo propočteno, že asfalt z ropy produkuje cca 426 kg CO2/tuna ropy, zatímco hybridní asfalt vykazuje hodnotu cca 70 kg CO2/tuna uhlí, což je dáno i úsporami při těžbě a dopravě. Při spotřebě 25 mil. tun asfaltu/rok v USA, resp. 140 mil. tun asfaltu/rok celosvětově se bezesporu jedná o velmi zajímavé řešení s obrovským potenciálem.

Zbylé tři prezentace v druhém odpoledni byly věnovány zvyšování podílu R-materiálu v asfaltových směsích, optimalizaci návrhů těchto směsí i využití bio pojiv a bio rejuvenátorů v tomto procesu.


Den 3 – bloky 7 a 8

Poslední půlden konference byl věnován problematice stárnutí asfaltů a přísadám do asfaltů. V Bloku 7 byla jedna prezentace zaměřena na aditiva pro zpomalení stárnutí, jejich efektivnosti a dávkování s ohledem na variabilitu asfaltových pojiv. Používané antioxidanty v podstatě slouží jako scavengery volných radikálů. V rámci prezentované studie byly ověřovány 4 typy antioxidantů s označením BHT, ZDEC, TMTD a EDTA. Označení se týká chemického složení jednotlivých aditiv a tato byla dávkována v různých variacích s ohledem na původ základního asfaltového pojiva. Zde byly vybrány 3 vzorky shodného typu pojiva opět každé z jiné provenience. BHT bylo dávkováno v množství 0,1 % a 1 %, ZDEC 2 % a 4 %, TMDT 0,5 % a 2 %, EDTA 0,1 % a 2 %. Základní zkoušky aditivovaných pojiv potvrdily, že žádný aditiv nemá negativní vliv na změkčení asfaltu (bod měknutí a penetrace) ani na vlastnosti pojiva za nízkých teplot. Rozšířené zkoušky sledovaly vliv na tvorbu trhlin a dále bylo provedeno spektrografické posouzení metodou FTIR (IC=0 a IS=0). Obě hodnoty ukazují vysokou korelaci a současně výsledky jednoznačně dokladují nutnost optimalizace při použití konkrétního asfaltového pojiva a jeho vlastností. Současně výsledky dokladují skutečnost, že nejúčinnějším antioxidantem je výrobek na bázi zinku (ZDEC). Jeho nevýhodou je poměrně vysoká cena a je proto třeba hledat optimální dávkování, které sice zvýší prvotní náklady, ale současně prodlouží dobu životnosti asfaltové úpravy a vede tak ke snížení nákladů na opravy a údržbu. Otevřenou otázkou zůstává chování při použití R-materiálu. Další prezentace se rovněž zabývala problematikou prodloužení trvanlivosti asfaltových vrstev, která je řešena v mezinárodním/mezikontinentálním projektu. Základním cílem projektu je problematika simulace stárnutí, která by umožnila skutečně relevantní možnost předpovědi výkonnosti asfaltové vrstvy. Otázkou, zda lze zastavit oxidační stárnutí, se zabývali v minulosti již různí autoři (viz konference AAPT 1960, PARC 1968 a 1976). Aktuální projekt, do něhož jsou zapojeny společnosti a univerzity ze 4 kontinentů, posuzuje v první části vliv ligninu, hydroxidu vápenatého, zinku (ZDEC) a fenothiazinu na omezení oxidačního stárnutí. Tato první fáze prokázala, že nejlepší výsledek dociluje produkt na bázi zinku (ZDEC), lignin a hydroxid vápenatý docilují mírného zlepšení stárnutí, fenothiazin pak nevykazuje žádný účinek. Druhá část projektu, která aktuálně začíná, se bude zabývat vlivem ligninu a zinku při použití výrazně vyššího množství vzorků různých pojiv ve snaze najít optimální dávkování, které povede ke zvýšení životnosti a současně bude ekonomicky obhajitelné.

V Bloku 8 nejprve zástupce univerzity v Tallinu/Estonsko podal souhrnnou informaci k tomuto – pro většinu z účastníků konference neznámému trhu, jehož roční spotřeba činí cca 100 000 tun asfaltu, a který je ze 100 % závislý na dovozu. Zajímavostí byla skutečnost, že tento trh je rozdělen z hlediska PG do 3 zón! Protože se však země potýká s vysokým obsahem PAU u importovaných pojiv, špatnou životností a dramatickým zvýšením cen (aktuálně meziroční nárůst z 500 USD/t na 950 USD/t), proběhla řada zkoušek, které dokladují možnost částečné náhrady asfaltu (cca 30 %) ligninem. Pro Estonsko, které má k dispozici velké zásoby dřeva, je tato cesta logická. Zkoušky prokázaly pozitivní vliv na kvalitu asfaltového pojiva, snížení obsahu PAU a pozitivní dopad do problematiky emisí CO2 (snížení o 1 968 kg CO2/t asfaltu). Pozitivní výsledky byly dosaženy ověřením BBR po 1 hod, resp. po 72 hodinách. Poslední prezentace letošního ročníku konference PARC byla věnována problematice využití starých motorových olejů jako aditiva do asfaltu. Jedná se o součást cirkulárního modelu pro použité oleje a jejich následnou re-rafinaci. Bohužel nelze všechny oleje recyklovat a následně re-rafinovat vzhledem ke zbytkům železa, lehkých uhlovodíků, případná jiná aditiva apod. Na druhou stranu bylo prokázáno, že při porovnání původního a re-rafinovaného oleje dochází ke snížení emisí CO2 o 50 % až 80 %. Recyklované oleje pro re-rafinaci obsahují různé typy olejů a jsou označovány jako UMO (univerzální údržbové oleje). UMO oleje mají nižší bod vzplanutí ve srovnání s originálními oleji. Důvodem je přítomnost chlórovaných ředidel, což současně vede k vyšší hustotě. Vlastní proces re-rafinace je složena z několika dílčích procesů: extrakce lehkých složek/destilace/následná extrakce zbylých složek. UMO oleje obsahují cca 75 % bázových olejů, zbytek z re-destilace tvoří tzv. fluxovací extender (cca 15 %). Zbylých 10 % tvoří lehký olej. Fluxovací extender je zajímavým aditivem do asfaltu. Skupinové složení SARA je: 54,4 % saturátů, 4 % aromátů, 14 % pryskyřic a 24,5 % asfalténů. Jeho přidání k asfaltu zvyšuje odolnost asfaltového pojiva při nízkých teplotách, snižuje jeho viskozitu a zlepšuje odolnost proti stárnutí. Současně vykazuje rejuvenační vlastnosti a může nahradit měkký asfalt při zpracovávání R-materiálu. Jeho další pozitivní vlastností je vliv na zrychlení polymerizačního procesu při výrobě PMB.


Shrnutí

Výše uvedené postřehy a informaci jsou pouze jakýmsi stručným průřezem. Zajímavých informací a podnětů nabídl průběh konference pochopitelně výrazně více. Konference ukázala, že i oblast asfaltového průmyslu chápe nutnost výrazných změn směrem k udržitelnému rozvoji, ochraně zdrojů, ochraně životního prostředí nebo zdraví. Je patrná silná snaha výrazného navýšení recyklace materiálů obecně se zaměřením na cirkulární ekonomiku. Zajímavým postřehem je jednak využívaní RTFO v USA pro krátkodobé stárnutí a stále se rozšiřující využívání dlouhodobého stárnutí 2x PAV.

Můžeme se do budoucnosti snad konečně těšit na zlepšení spolupráce a výměnu zkušeností mezi Evropou a Amerikou. Taková spolupráce by byla bezesporu přínosem pro obě strany.


Závěrečná poznámka

Pořadatel konference nedává k dispozici jednotlivé prezentace, ale pouze anotace k těmto prezentacím. V případě zájmu o některou z prezentací je možné se obrátit přímo na příslušného autora. Podle sdělení pořadatele a ze zkušeností z roku 2022 vycházejí autoři prezentací zpravidla těmto požadavkům vstříc.

Seznam prezentací vč. anotací je uložen v sekretariátu Sdružení pro výstavbu silnic.


Zpracoval: Ing. Václav Valentin, červenec 2024