Padesáté čtvrté jednání týmu č. 3 se konalo 14. 11. 2023, pod patronací společnosti VIALAB CZ s.r.o. a EUROVIA Kamenolomy, a.s., byla možnost účasti on-line.
Jednání zahájil vedoucí týmu Ing. Stanislav Bedřich přivítáním účastníků jednání a poděkováním zástupci hostitelské společnosti EUROVIA Kamenolomy, a.s.
Zástupci týmu oslovili Mgr. Petra Dovolila ze společnosti PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., který připravil prezentaci shrnující poznatky v oblasti EU ekosystému udržitelného financování a jeho rizicích a příležitostech pro stavební společnosti a investory. Zabývala se problematikou sběru a reportování nefinančních ukazovatelů, které na základě směrnice CSRD (směrnice EP a rady EU č. 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022) budou povinně reportovat velké společnosti.
Ač se směřování evropské taxonomie má zakládat na třech pilířích ESG (environmentálním, sociálním a odpovědném řízení), zdá se, že směrnice CSRD bude investorům sloužit především k nasměrování investic do „zelenějších” projektů. Důležitá ale bude i pro firmy, které se budou ucházet o úvěry. Předpokládá se, že banky budou při poskytování půjček vyžadovat informace o udržitelnosti jejich podnikání.
V následné diskuzi byly nadneseny nejvýznamnější oblasti, které mají vliv na měřitelné parametry pro zlepšování ESG profilu a kterými ve stavebnictví jsou:
- opětovné použití výrobků a jejich recyklace, optimálně v místě stavby (problémem je však v některých oblastech nedostatečná předpisová základna pro recykláty a z nich vyráběné kompozitní materiály);
- zefektivňování procesů a snižování energetické náročnosti;
- zlepšování pracovního prostředí a snižování dlouhodobé zátěže lidského organizmu při stavebních pracích;
- řízení stavebních projektů (nadnárodní strategie rozvoje pozemních komunikací, digitalizace a další);
- bankovní sektor bude zpřísňovat podmínky pro přístup k financování – je zapotřebí se připravit – výstupy z prvních CSR (ESG) reportů napoví;
- ŘSD připravuje podmínky zohledňující taxonomické požadavky pro vypsání testovací zakázky, nicméně je otázkou, jak se můžou připravit státní investoři pro vypsání zakázek, bez jasných politických, resp. legislativních zadání.
Ing. Svoboda shrnul aktivity Sdružení za poslední období. Informace jsou dostupné na webu Sdružení a distribuovány zástupcům členských organizací formou pravidelných Informací.
Milan Beck, DiS., ze společnosti ESLAB připravil přednášku, v níž rozebral požadavky vyplývající z vyhlášky č. 283/2023 Sb., o stanovení podmínek, při jejichž splnění jsou znovuzískaná asfaltová směs a znovuzískaný penetrační makadam vedlejším produktem nebo přestávají být odpadem. Obecně lze konstatovat, že vyhláška je k výrobcům vstřícnější, např. umožňuje manipulaci s T4 včetně skladování na mezideponiích, tento záměr by však měl být uvažován v projektové dokumentaci stavby.
Stanovení PAU a zatřídění do jednotlivých kvalitativních tříd má vždy zajistit správce komunikace a zatřídění asfaltových směsí je prováděno již v rámci diagnostického průzkumu. Dle výsledků zatřídění zvolí projektant vhodnou technologii využití.
Limity pro zařazení ZAS do tříd zůstávají stejné, ale už se sleduje jen 12 druhů PAU. Nově by mělo dojít k většímu využití materiálů s vyšším obsahem PAU, penetračních makadamů apod.
Před vybouráním znovuzískané asfaltové směsi nebo znovuzískaného penetračního makadamu kvalitativní třídy ZAS-T3 a ZAS-T4 musí být ověřen obsah škodlivin ve výluhu (vyhláška č. 283/2023 Sb. §6 odst. (3), (4)).
Znovuzískanou asfaltovou směs kvalitativní třídy ZAS-T1 a ZAS-T2 lze využít i jako zásypy nezpevněných krajnic nebo středních dělicích pásů pozemních komunikací (vyhláška č. 283/2023 Sb. § 5).
Nově je možno materiál uložit na mezideponii, musí však být splněny následující požadavky:
Recyklaci za studena je možno provádět na místě nebo nově v míchacím centru a lze také použít speciální anorganická pojiva (na bázi cementu, vápna) (vyhláška č. 283/2023 Sb. § 6 odst. 1).
Byly přidány podmínky, kdy je možné nezohlednit výsledek zkoušení vzorků, které přesáhly celkový obsah PAU u jedné plochy (vyhl. č. 283/2023 Sb. § 10; příloha č. 1, tabulka č. 1.3). Např. při počtu vzorků 4–7 jeden vzorek, nebo při 8–16 dva vzorky.
Novou vyhláškou bylo upraveno vzorkování (vyhláška č. 283/2023 Sb. § 9; příloha č. 3) – počet odebraných vzorků z vývrtů se zdvojnásobil:
Pro odebrané vzorky z již vybourané znovuzískané asfaltové směsi (z hromady) je počet vzorků 4x vyšší:
Příloha č. 5 zabývající se průvodní dokumentací ZAS/PM je mírnou komplikací pro práci s materiálem obsahujícím PAU. Expozice pracovníků PAU pří manipulaci se ZAS T3 je řešena požíváním příslušných OOPP.
Při následné diskuzi bylo zmíněno, že by bylo vhodné hledat další využití ZAS i pro další aplikace, např. do směsí s hydraulickými pojivy.
Ředitel úseku kontroly kvality staveb ŘSD ČR Ing. Jiří Hlavatý, Ph.D., prezentoval aktuality v oblastech digitalizace správy staveb, vývoje v předpisové základny MP a aktuálními typy poruch, se kterými se setkávají dozory staveb. Byl představen nový vývoj v oblasti CES, který aktuálně běží na 8 velkých stavbách a je v něm zaregistrováno více než 500 výrobků. Proběhla opětovná registrace uživatelů do aplikace, je plně funkční automatická registrace, každé pondělí probíhá školení pro nové uživatele, byli osloveni výrobci zásadních materiálů, výrobků a směsí k zahájení registrace a vložení jejich produktů. Schvalování průkazních zkoušek betonových a asfaltových směsí již standartně probíhá v CES, schvalování typových dokumentací a VTD v CES a propojení s EPD a CEV. Rovněž je již funkční materiálová kniha a byly rozšířeny databáze.
Ing. Hlavatý se rovněž vrátil k problematice elektronického stavebního deníku (ESD), který je aktuálně užíván více než 400 registrovanými uživateli na více než 40 stavbách. V souladu s § 157 stavebního zákona a přílohou č. 9 vyhlášky č. 499/2006 Sb. je u staveb stanoveného finančního objemu stavební deník veden vždy v elektronické podobě. ESD je plně funkční, jsou programovány další funkcionality v rámci zasmluvněných rozvojových požadavků. Byla zprovozněna mobilní aplikace ESD. Připravují se notifikace a zjednodušení schvalování. Je plánováno do ESD implementovat i oblast dodržování BOZP.
Dále se Ing. Hlavatý zabýval přehledem aktuálního stavu nově vznikajících/revidovaných technických předpisů a také poruchami a problematickými místy na stavbách ŘSD.
S ředitelem ÚKKS byla stručně diskutována problematika schvalování nízkoteplotních asfaltových směsí (NTAS). Vzhledem ke komplikovanosti této problematiky bylo dohodnuto dokončit na podkladě návrhu z jednání týmu pro asfaltové technologie za horka strukturovaný seznam překážek bránících jejich schvalování/použití.
Rovněž byla diskutována problematičnost jednolitého úseku – požadavek TKP 7 na užití jedné asfaltové směsi (ITT) z 1 obalovny na poměrně dlouhých úsecích.
Vzhledem k tomu, že příloha č. 1 k části II/4 metodického pokynu (SJ-PK) definuje certifikovaný rozsah stavebních zhotovitelů, kteří tímto prokazují svou kompetenci pro provádění technologických procesů, není praktické ani formálně správné, že tato příloha obsahuje steré/zrušené předpisy (ČSN, TKP a TP). Bylo by proto vhodné nastavit pravidelnou revizi této přílohy, čímž dojde tak k větší jednotnosti a přehlednosti certifikovaného rozsahu QMS.
Zákon o zavedení povinnosti použití metody BIM (informační modelování staveb), se zatím odsouvá (pravděpodobně k datu 30. 7. 2024). Jeho věcný návrh poměrně ambiciózně upravuje celkovou digitalizaci stavebnictví, elektronické předávání informací a umožnění realizace projektů v rámci konceptu Smart Cities.
BIM je digitální model, který reprezentuje stavbu i s jejími vlastnostmi – její „digitální dvojče“. Slouží jako otevřená databáze informací o stavbě pro její zrealizování a také během provozu po dobu jeho užívání. Zároveň umožňuje efektivní předávání informací mezi všemi účastníky stavebního procesu. Jedním z předpokladů dalšího rozvoje je realizace soutěže na společné datové prostředí. Zatím se k této záležitosti uskutečnila předběžná tržní konzultace.
Dle informací účastníků prvního PPP projektu na D4, kde plná digitalizace docela dobře funguje, je možné již tímto způsobem organizaci staveb v ČR provádět.
Zpracoval: Ing. Karel Kalivoda, Ph.D.