Čtyřicáté páté jednání týmu se konalo 23. 11. 2023 ve společnosti OHLA ŽS, a.s., a také on-line.
V úvodu přivítal přítomné předseda týmu Ing. František Niebauer a poděkoval zástupci OHLA ŽS, a.s., Danielovi Lovečkovi za poskytnutí prostor.
Informace ze Sdružení pro výstavbu silnic
Ing. Petr Svoboda seznámil přítomné s činností Sdružení za uplynulé období. Podrobné informace jsou uváděny v jiné části zpravodaje nebo jsou předávány členům prostřednictvím pravidelných Informací.
Evropské a české normy pro stavbu vozovek, předpisy státní majetkové správy (TKP, TP, …)
Standardním nosným tématem byla problematika předpisů v oboru pozemních komunikací, jejich aplikace v praxi a další technické informace z oboru.
Normy byly vydány k 1. 10. 2023, účinné jsou od 1. 11. 2023, teď je čas 6 měsíců na jejich přeložení do českého jazyka. Na základě revizí uvedených norem, bude nutné provést revizi ČSN 73 6123-1 Stavba vozovek – Cementobetonové kryty – Část 1: Provádění a kontrola shody.
Revize TKP 18 je cca ve stadiu 80% rozpracovanosti a dne 12. 12. 2023 v Praze na ŘSD ČR se koná třetí jednání k jeho revizi a budou projednávány zapracované připomínky z jednání, které se konalo dne 15. 6. 2023. Předpokládány termín dokončení revize TKP 18 je první pololetí roku 2024.
Problematika nových cementů pro CB kryty je palčivým problémem, který trápí celý obor stavebnictví, jelikož se nejedná jen o cementy do CB krytů, ale obecně o všechny cementy, jelikož jejich výroba je stále více zatížena vysokými požadavky na jejich dekarbonizaci.
Tlak na výrobu „zeleného“, tj. udržitelného, cementu je stále větší a silnější, banky nebudou firmám poskytovat investice na obnovu a rozvoj oboru bez zelených technologií a ekonomických výsledků.
V prezentaci Ing. Jana Gemricha byla podrobně popsána výše uvedená situace a níže uvádím krátký závěr.
Perspektivní vozovkový cement CEM II/B-S 32,5 R:
K úspěšnému použití výše uvedeného cementu v CB krytech bude nezbytná změna přístupu k cementu, betonům i provádění na stavbě.
Dalším přispěvatelem k tématu byl Ing. Václav Skotal ze společnosti Českomoravský cement, a.s., který krátce objasnil problematiku výroby udržitelného cementu z pohledu výrobce.
Dalším příspěvkem byla prezentace tříletého projektu „Ověření nových cementů pro betony CBK“ (ISPROFIN 500 116 0007), s nímž seznámil prof. Ing. Rudolf Hela, CSc. Na projektu se podílí ŘSD ČR, Skanska, VUT v Brně a ČVUT v Praze. Projekt je v prvním roce práce a na jaře 2024 budou z projektu první výstupy.
Tým zintenzivní činnost týkající se získávání informací a dat týkajících se směsných cementů ve spojitosti s jejich použitím do CB krytů. Konkrétně získání detailních parametrů směsných cementů ze zahraničí (Rakousko, Německo) používaných do CBK, dalších výstupů a dat ze zkoušení cementů a betonů v laboratoři. Dalším krokem je příprava a realizace referenční plochy CB krytů ze směsného cementu.
Ing. Jan Zajíček informoval o aktuálním stavu v oblasti WG 4 a uvedl, že v této oblasti nejsou žádné zásadní změny od posledního jednání týmu.
Doc. Ing. Dušan Stehlík, Ph.D., seznámil s výsledkem revize TP 210 Užití recyklovaných stavebních demoličních materiálů do pozemních komunikací, který je momentálně na MD ke schválení. Předpis akcentoval vývoj v oblasti recyklace stavebního demoličního odpadu (SOD) a vedlejšího produktu, jeho využití a aplikaci při výstavbě pozemních komunikací a dopravních ploch.
Důležitá poznámka k TP 210, které čeká na schválení a vydání MD: bylo by velmi vhodné před vydáním nového TP 210, kde je ještě uvedena vyhláška MŽP č. 130/2019 Sb., o kritériích, při jejichž splnění je znovuzískaná asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem, která byla platná v době zpracování revize, provést aktualizaci této vyhlášky na již účinnou vyhlášku MŽP od 1. 10. 2023 č. 283/2023 Sb., o stanovení podmínek, při jejichž splnění jsou znovuzískaná asfaltová směs a znovuzískaný penetrační makadam vedlejším produktem nebo přestávají být odpadem.
Technologické novinky, zajímavosti, vzdělávací akce, exkurze
K tématu strojního uložení kompozitních trnů při pokládce cementobetonových krytů na stavbě D48 obchvat Frýdek-Místek II. etapa vystoupil Ing. Ondřej Dolan ze společnosti EUROVIA CS, a.s. Dne 8. 6. 2023 byl proveden zkušební úsek strojní pokládky kompozitních kluzných trnů v km 4,685–4,860 L, tj. 175 m, kde v rámci 34 příčných spár bylo uloženo celkem 1 326 ks kompozitních trnů s ocelovou výztuží. Kontrola jejich uložení v CB krytu potvrdila, že strojně uložené kompozitní kluzné trny, které jsou z pohledu hmotnosti výrazně lehčí než současně používané, splňují poslední podmínku k jejich běžnému používání na stavbách ŘSD ČR, tj. i po jejich strojní aplikaci zůstávají v předepsané poloze v souladu s povolenými odchylkami.
Posledním krokem je tedy uvedení kompozitního kluzného trnu na trh v souladu s legislativou EU a ČR. Jedná se o harmonizovaný výrobek podle evropské normy (systém 4), který se odchyluje od požadavku uvedeném v ČSN EN 13 877-3 na kluzné trny, jelikož v normě je specifikován odkaz na normu ČSN EN 10 060, což znamená, že ocel pro kluzné trny musí být hladká. Výrobce kompozitních kluzných trnů použil pro jejich výrobu ocel žebírkovou, musí si tedy nechat zpracovat ETA – Evropské technické posouzení, na základě něhož musí vydat Prohlášení o vlastnostech v souladu s jeho zavedeným řízením výroby a tímto aktem splní podmínku k legálnímu uvedení výrobku na evropský trh, vč. českého trhu.
V rámci pravidelného bodu „Aktuální informace – použití recyklovaného kameniva (z betonu) do CBK“ bylo potvrzeno, že dnes již nic nebrání tomu, aby se na stavbách ŘSD ČR mohlo používat recyklované kamenivo z CB krytů zpět do stavby, zejména do spodní vrstvy nového CB krytu. Jedinou a stálou překážkou je čas, který je potřeba pro provedení zkoušek recyklovaného kameniva na odolnost vůči alkáliím, a je to tedy plně v kompetenci zhotovitele a jeho obchodní strategie.
Na základě výše uvedeného stahujeme tento bod z pravidelného zařazování do programu jednání týmu a můžeme ho opět aktivovat v případě potřeby.
V rámci dalšího bodu jednání „Návrh na změnu Z1 ČSN 73 6126-1 týkající se možnosti skladování MZK (mechanicky zpevněného kameniva)“ proběhla věcná diskuze. Oba tábory zastávající názor pro nebo proti vznášely své argumenty, které samozřejmě odráželi osobní zkušenosti, a dá se objektivně konstatovat, že byly logické a oprávněné. Na druhé straně v rámci týmu č. 8., který proběhl v prosinci 2022 v lomu Litice, bylo výrobcem prezentováno, že možnost skladování MZK je reálná a při dodržení technologie výroby a skladování se není potřeba obávat neúspěchu. V rámce diskuze byla snaha možnost skladování MZK povolit, ale při stanovení dalších podmínek. Takto jsou naše normy koncipovány, což do jisté míry brzdí kreativitu a technický pokrok.
Na základě všech pro a proti a zkušenosti z lomu Litice bylo Ing. Ivem Duškem navrženo, aby byla v normě ČSN 73 6126-1 Stavba vozovek – Nestmelené vrstvy – Část 1: Provádění a kontrola shody z května 2019 provedena následující změna – v čl. 7.3 se vypustí poslední věta: „Čerstvě vyrobená směs MZK se nesmí skladovat a musí být bez zbytečného odkladu zpracována.“ Tato změna byla navržena hned z několika důvodů:
- ať výrobce skladuje, či neskladuje vyrobené MZK, MZK musí odpovídat všem požadovaným parametrům dle schválené průkazní zkoušky, výrobce plně zodpovídá;
- zhotovitel, který si nechá vyrábět MZK, musí zvážit všechna rizika, provádět kontrolu MZK na stavbě a opět plně zodpovídá za provedenou vrstvu MZK;
- další podmíněné požadavky, které bychom do normy navrhly, by musel někdo kontrolovat, otázkou je, kdo a jak často a co by se tím zaručilo, jednalo by se jen o alibismus, který k ničemu nevede;
- směs nebo hotová vrstva MZK, které nevyhoví požadavkům normy, musí být ze stavby odvezeny a není podstatné, jestli byly, nebo nebyly skladovány.
Jednoduše řečeno, soustřeďme se na samotný výsledek, který je podložen schválenou průkazní zkouškou, dejme důvěru výrobcům a zhotovitelům, kteří plně zodpovídají za své kvalitní výstupy v souladu s normou a v případě, že tomu tak nebude, nechme jak výrobce, tak zhotovitele směs a/nebo vrstvu MZK odvést/odstranit a předělat.
Dále platí, že výrobci MZK, kteří mají zájem o provedení porovnávacích zkoušek skladovaného MZK v celé ČR, mohou provést podobné provozní a laboratorní porovnání, jaké bylo prezentováno na podzimním jednání týmu v lomu Litice v roce 2022.
Zpracoval: Ing. Ivo Dušek