Silnice mosty 2021, 3, 24-26
Mgr. et Mgr. Štěpán Jakl; Ministerstvo životního prostředí
V lednu letošního roku nabyl účinnosti dlouho připravovaný zákon č. 541/2020 Sb.,
o odpadech. V červenci pak vyšla nejdůležitější prováděcí vyhláška č. 273/2021 Sb.,
o podrobnostech nakládání s odpady. Tento příspěvek se zaměřuje na vybrané důležité změny, které mají dopady na osoby provádějící výstavbu pozemních komunikací.
Původce stavebních a demoličních odpadů
Důležitou změnou v zákoně o odpadech ve vztahu k výstavbě pozemních komunikací je vyjasnění toho, kdo je původcem odpadu vznikajícího při činnosti prováděné více osobami nebo pro vlastníka věci, ze které vzniká odpad. Podle § 5 je primárně původcem odpadu osoba, která fyzicky provádí činnost, při které dojde ke vzniku odpadu. Vedle toho zákon umožňuje smluvní určení jiné osoby jako původce vznikajícího odpadu, a to buď některou z dalších osob, které se na činnosti, při níž odpad vzniká, podílejí, nebo vlastníka původní věci. V případě pozemních komunikací tak může být smluvně upraveno, že původcem je vlastník komunikace nebo stavební společnost, která zakázku vysoutěžila bez ohledu na to, kdo provádí konkrétní úkony, při kterých během stavby vzniká odpad.
Přístup, podle kterého bylo možné smluvně upravovat původcovství mezi osobami podílejícími se na vzniku odpadu, už v minulosti Ministerstvo životního prostředí i kontrolní orgány tolerovaly, ale nezakotvovaly jej právní předpisy. Nově zákon dává jednoznačnou jistotu o tom, kdo je původcem odpadu v takovýchto případech. Buď jej označuje smlouva, nebo je to osoba, která fyzicky provádí činnost, při které odpad vzniká.
Samotné povinnosti původce odpadu se zásadně nemění, několik změn oproti předchozí právní úpravě v zákoně dopadne také na původce stavebních a demoličních odpadů. První z nich je povinnost původce mít zajištěno převzetí vznikajících stavebních a demoličních odpadů do odpadového zařízení písemnou smlouvou ještě před jejich vznikem. Smlouva na převzetí odpadů tak musí být uzavřena nejpozději v okamžiku zahájení prací, při kterých vznikne odpad.
Zákon v § 15 odst. 2 písm. f), podrobněji než předchozí právní úprava, vymezuje požadavky na nakládání s vybouranými stavebními materiály tak, aby bylo možné zajistit jejich opětovné použití nebo recyklaci. Navazující prováděcí vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady pak v příloze č. 24 podrobně vymezuje na jedné straně opětovně použitelné materiály, vedlejší produkty, a recyklovatelné odpady, které je nezbytné soustřeďovat odděleně, protože je možné je ještě znovu využívat, a na druhé straně odpady, které musí původce na stavbě soustřeďovat po vybourání odděleně, aby ty první nekontaminovaly.
Informace o odpadu, základní popis, evidence a ohlašování
V případě informací o odpadu, základního popisu odpadu, vedení odpadové evidence a podávání ročního hlášení nedochází k zásadním změnám. Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady u základního popisu odpadu, který musí původce předat v případě odpadů určených k uložení na skládku nebo k zasypávání, požaduje nově zdůvodnění, proč není možné s odpadem nakládat na vyšším stupni hierarchie odpadového hospodářství. Toto zdůvodnění bude velmi různorodé, například u asfaltové směsi ZAS-T4 bude dostačující, pokud původce uvede, že se jedná o tuto asfaltovou směs, u ZAS-T3 bude muset být v případě uložení na skládku uvedeno podrobnější odůvodnění. Vyhláška odsouvá povinnost předat základní popis podle nových požadavků na rok 2022. Základní popis odpadů podle nových požadavků tak musí původce odpadu předat nejpozději při prvním předání odpadu v roce 2022.
Obsah průběžné evidence odpadů a ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady se v letech 2021 a 2022 řídí podle přechodných ustanovení vyhláškou č. 383/2001 Sb., použijí se tak všechny staré formuláře a také dosavadní kódy. Při hlášení v roce 2022 za rok 2021 už ale platí nový limit pro ohlášení u nebezpečných odpadů, který se navýšil ze 100 kg na 600 kg. U ostatních odpadů zůstává pro původce odpadu limit pro ohlášení stejný, a to 100 t.
Vzorkování a zkoušení odpadů
Nový zákon o opadech sjednocuje požadavky na vzorkování, které doposud upravovaly různé prováděcí vyhlášky různě. Pro osoby podílející se na výstavbě pozemních komunikací se nejedná o novinku, protože zákon o odpadech obecně zakotvil požadavky na osoby provádějící vzorkování, které upravovala již vyhláška č. 130/2019 Sb., o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem.
Vzorkování pro jakékoliv účely v rámci zákona o odpadech může provádět pouze certifikovaná odborně způsobilá osoba nebo autorizovaná laboratoř nebo odborné pracoviště. Zákon rovněž počítá s možností přeshraničního poskytování služby, nicméně to bude pravděpodobně velmi okrajový případ. Konkrétní odběr vzorků pak může provádět jakákoliv osoba, kterou odborně způsobilá osoba pro daný případ proškolila.
Výhodou oproti předchozí právní úpravě je, že u vzorkování pro účely zasypávání nebo ukládání na skládku nemusí vzorky odebírat osoba odlišná od vlastníka odpadu. Odběr tak mohou provádět i zaměstnanci původce odpadu. V tomto případě lze předpokládat, že velcí původci odpadu budou mít vlastní certifikovanou odborně způsobilou osobu, případně budou moci využít vlastních akreditovaných laboratoří. Shromažďování a skladování odpadu
Oproti předchozí právní úpravě je v novém zákoně jednoznačně omezeno, že odpady mohou být shromažďovány v místě vzniku nejvýše pod dobu 1 roku. Pokud by chtěl původce mít odpady v místě vzniku po delší dobu, musí si zařídit sklad odpadů. Ve skladu odpadů je možné mít odpady 3 roky před využitím, ale pouze jeden rok před odstraněním. Sklad odpadů je zařízení určené pro nakládání s odpady. Nicméně sklad původce, ve kterém skladuje výhradně vlastní ostatní odpady v celkovém množství do 100 t, nepodléhá povinnosti získat povolení krajského úřadu. Provozovatel takového skladu má pouze povinnost ohlásit provoz před jeho zahájením prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností. Pokud by ve skladu bylo větší množství odpadu nebo jakýkoliv nebezpečný odpad, může jej provozovat pouze na základě povolení podle § 21 a 22 zákona o odpadech.
V zákoně je rovněž obsažena jedna nová výjimka, která umožňuje původci odpadu jednorázově si odvézt odpad, který vznikl v jednom místě mimo provozovnu v množství menším než 20 t, na svou provozovnu, považovat jej za odpad vzniklý v této provozovně a v této provozovně jej shromažďovat. To je praktické zejména pro drobné opravy. Pokud chce původce převážet do své provozovny větší množství odpadů, nebezpečné odpady nebo jakékoliv odpady z jiné provozovny, musí být cílová provozovna skladem odpadů.
Zasypávání
V souladu s upravenou rámcovou směrnicí o odpadech je nově využívání odpadů na povrchu terénu pojmenováno jako zasypávání. Zákon oproti předchozí právní úpravě zdůrazňuje, že odpad využitý k zasypávání musí nahrazovat materiály, které nejsou odpadem, vyhovovat danému účelu zasypávání a být omezen na množství nezbytně nutné pro dosažení tohoto účelu.
Na úrovni vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady pak dochází ke komplexní změně podmínek. Zásadní, i když naprosto logickou změnou, je zákaz možnosti využívat tímto způsobem jakékoliv odpady, které nejsou inertní. V případě využívání stavebních a demoličních odpadů je zachována možnost použít pouze zeminy, jalové horniny, hlušiny, sedimenty, inertní minerální recyklované kamenivo a vybourané betonové bloky využívané jako náhrada za lomový kámen k účelům, pro které není technicky možné využít recyklované kamenivo.
Vyhláška nově nastavuje dvě sady limitů pro obsah škodlivin v sušině, a to s ohledem na místo použití. Zcela nový je požadavek na stanovování škodlivin ve výluhu. Jak obsah škodlivin v sušině, tak ve výluhu může být překročen do úrovně obsahu škodlivin v pozadí, pokud je zpracováno hodnocení rizika a hydrogeologický posudek. Vyhláška zachovává požadavek na stanovování ekotoxicity, ovšem z dosavadních dvou způsobů umožňuje pouze test, který splňuje požadavky mezinárodních smluv na ochranu zvířat (bakterie, perloočka, řasa, salát). U tohoto testu byly na základě dlouhodobých zkušeností upraveny limitní hodnoty, tak aby počet případů, kdy odpad vyjde jako ekotoxický, byl přibližně shodný jako v případě staršího druhu testu.
Přechodná ustanovení umožňují s výjimkou omezení pro inertní odpady postupovat do konce roku 2023 dle vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu.
Ukládání odpadů na skládky
Zásadním ustanovením týkajícím se ukládání odpadů na skládky je omezení vztahující se k roku 2030. Od tohoto roku bude zakázáno na skládku ukládat veškeré odpady, které mají výhřevnost vyšší než 6,5 MJ/kg v sušině nebo nedosahují parametru biologické stability nebo jsou vymezeny v prováděcí vyhlášce jako recyklovatelné odpady. Tyto odpady spadají do dílčího základu poplatku za ukládání využitelných odpadů na skládku. To znamená, že u nich bude postupně navyšován poplatek, a to až na 1 850 Kč.
Z pohledu výstavby pozemních komunikací je důležité, že do seznamu recyklovatelných odpadů jsou zahrnuty mimo jiné rovněž odpady 170101 Beton a 170302 Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01. U druhého odpadu je poznámka, že se omezení vztahuje pouze na asfaltové směsi ZAS-T1 a ZAS-T2 s celkovým obsahem PAU nižším než 50 mg/kg. Na takové asfaltové směsi se tak bude v roce 2009 vztahovat při uložení na skládku poplatek 900 Kč za tunu. Ještě důležitější je, že asfaltové směsi s obsahem nižším než 50 mg/kg není možné využívat na technické zabezpečení skládek, tedy nově neexistuje možnost ukládat je na skládku bez poplatku. Tato omezení mají podpořit, aby asfaltové směsi ZAS-T3 s nižším obsahem PAU nekončily na skládkách, ale byly zpracovávány v obalovnách.
Ve zpoplatnění odpadů přinesl zákon o odpadech ještě jednu výraznou změnu, a to výrazné snížení poplatku za ukládání nebezpečných odpadů na skládku, a to na 2 000 Kč za tunu.
Recykláty ze stavebního a demoličního odpadu
a znovuzískané asfaltové směsi
Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady stanovuje do konce roku 2024 na základě dohody Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu podrobné podmínky, za nichž přestává být recyklát ze stavebního a demoličního odpadu odpadem. Tyto podmínky jsou upraveny v přechodných ustanoveních v § 83. Do přechodných ustanovení byly tyto požadavky zařazeny proto, že do značné míry přebírají podmínky, které doposud dávaly krajské úřady do povolení provozu recyklačních zařízení. Zároveň se Ministerstvo životního prostředí dohodlo s Ministerstvem průmyslu a obchodu, že do konce roku 2024 společně připraví podrobnou vyhlášku, která bude stanovovat podrobnější podmínky přizpůsobené konkrétním stavebním materiálům a způsobům jejich použití.
V přechodném ustanovení jsou v tuto chvíli vymezeny odpady, které mohou vstupovat do výroby recyklátu, konkrétní způsoby jeho použití a požadavky na průvodní dokumentaci. Environmentálními kritérii, které musí recykláty splňovat, jsou právě s ohledem na dosavadní praxi limity pro obsah škodlivin v sušině odpadu podle tabulky č. 10.1 přílohy č. 10 vyhlášky
č. 294/2005 Sb. a dále splnění limitů dle tabulky č. 5.3 sloupce II v příloze č. 5 nové vyhlášky při zkoušce ekotoxicity. Požadovaná zkouška ekotoxicity se provádí jako zkouška podle tabulky č. 10.4 přílohy č. 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb., pouze jsou zde nastaveny mírnější limity. Do konce roku 2023 může být tato zkouška nahrazena splněním limitů zkoušky ekotoxicity podle tabulky č. 10.2 přílohy č. 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb.
V § 83 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady je ještě jedno velmi důležité přechodné ustanovení, které stanoví, že do konce roku 2023 se v případě znovuzískané asfaltové směsi plně postupuje podle dosavadní vyhlášky č. 130/2019 Sb., která byla jinak novým zákonem o odpadech zrušena.
Návrh nové vyhlášky o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem, předložilo Ministerstvo životního prostředí již na konci minulého roku do legislativního procesu. Návrh přináší oproti vyhlášce č. 130/2019 Sb. některé změny a umožňuje využití většího množství znovuzískaných asfaltových směsí než doposud. Jednak tím, že snižuje počet polyaromatických uhlovodíků zahrnovaných do limitní sumy z šestnácti na dvanáct. A dále tím, že nově umožňuje v případě odběru více vzorků překročení limitních hodnot u některých z nich. S ohledem na některé výkladové nejasnosti a zkušenosti z praxe nastavuje návrh vyhlášky jednoznačnější pravidla pro úpravu vzorků a provádění zkoušek.
V rámci legislativního procesu byl akceptován návrh, aby vyhláška upravovala rovněž možnosti dalšího využití penetračního makadamu. Nicméně doposud nebyla nalezena shoda na nastavení konkrétních podmínek. Přechodné ustanovení vyhlášky o podrobnostech dává čas na přípravu vyhlášky do konce roku 2023. Pokud se podaří najít shodu na konečné podobě textu ještě před tímto termínem, bude vyhláška vydána dříve.
Literatura:
[1] Důvodová zpráva k zákonu o odpadech, dostupná z: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNA6MN9R0O
[2] Důvodová zpráva k vyhlášce o podrobnostech nakládání s odpady, dostupná z: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBVQEFCTC
[3] Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech
[4] Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
[5] Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu