V září 2019 se v italské Padově konal vůbec první workshop na téma
„Používání oživovacích přísad v asfaltových směsích“ pořádaný organizací EAPA (European Asphalt Pavement Association). Cílem setkání bylo především propojení akademických poznatků o oživovacích přísadách se zkušenostmi, kterými disponují provozovatelé a správci silniční infrastruktury. Tento článek shrnuje nejzajímavější poznatky ze semináře. 

Úvod

V roce 2015 byl Evropskou komisí přijat akční plán (Circular Economy Action Plan) [1] týkající se oběhového hospodářství. Cílem tohoto plánu je přechod k udržitelnějšímu modelu hospodářského rozvoje na území Evropské unie. V rámci implementace tohoto plánu bylo v roce 2019 přijato celkem 54 opatření [2], pomocí nichž by mělo být dosaženo vytyčených cílů. Tyto opatření zahrnují kombinaci jak dobrovolných iniciativ, tak regulačních ustanovení týkajících se spotřeby nebo zacházení s druhotnými surovinami, popřípadě odpady. Bylo identifikováno celkem 5 prioritních odvětví, kterých se přímo dotýkají přijatá opatření:

  • Plasty
  • Potravinářský odpad
  • Biomasa a produkty na bázi biomasy
  • Kritické primární materiály
  • Stavebnictví a demolice

Opatření pro dosažení oběhového hospodářství se týká i změn v zadávání veřejných zakázek. V roce 2016 byl vydán dokument upravující zadávání ekologických veřejných zakázek (Green Public Procurement − GPP). Použití zásad specifikovaných v GPP je zatím dobrovolné. Více informací k této tématice je uvedeno v [3].

Je zřejmé, že stavebnictví jako celek bude těmito opatřeními významně ovlivněno, a to nejenom z toho důvodu, že bylo identifikováno jako jedno z prioritních odvětví. Z hlediska silničního stavitelství by se tyto nově vytyčené cíle a opatření měly brát jako výzva a příležitost k rozvoji jak technického tak technologického know-how. Asfaltové směsi, kterých je v Evropské unii vyrobeno v průměru 250 milionů tun ročně (v České republice cca 6,5 milionů tun ročně), patří totiž k materiálům, jež lze recyklovat ze 100 %. Překonává tak další materiály, u kterých jsou i budoucí vytyčené hranice recyklovatelnosti podstatně nižší. Například je uvedeno, že míra recyklace papíru a papírových výrobků by měla být výhledově (roky 2030 až 2035) na úrovni 85 %, u výrobků z plastů 55 % a u dřevěných výrobků 30 %. Skládkování by pak mělo být obecně sníženo na 10 % v roce 2035. Asfaltová směsi mohou být však 100 % recyklovány již dnes bez jakékoli nutnosti skládkování nebo nutnosti přistoupení k tzv. „downcyclingu“, kdy je recyklovaný materiál použit pro výrobky s nižší kvalitativní hodnotou než původní výrobek.

Přestože je asfaltová směs 100% recyklovatelná, neobejde se výroba nových směsí s vysokým přídavkem R-materiálu bez určitých technologických opatření. Jedním z takových opatření může být například používání oživovacích přísad. Tyto přísady se používají k „oživení“ vlastností zestárlého pojiva, aby se předešlo předčasným vznikům poruch.

V současné době existuje na trhu spousta přísad, které jsou označovány právě za oživovací, tzv. rejuvenátory (rejuvenators). Rozdíl v chování a ve vlastnostech jednotlivých přísad je však výrazný. Některé přísady mohou mít z dlouhodobého hlediska dokonce škodlivý efekt. Tento stav je dán tím, že neexistuje žádný závazný předpis nebo norma, která by upravovala požadavky na vlastnosti oživovacích přísad. Proto EAPA vydala k této problematice v roce 2018 dokument, tzv. position paper s názvem „Recommendation for the use of rejuvenator in hot and warm asphalt production“ [4], který přibližuje některá specifika a zásady používání oživovacích přísad. Na zpracování dokumentu se rovněž podíleli čeští zástupci pod záštitou Sdružení pro výstavbu silnic. Za účelem dalšího šíření znalostí a propagací recyklace asfaltových materiálů byl uspořádán vůbec první seminář se zaměřením na používání oživovacích přísad. Seminář s názvem „Use of rejuvenators in Asphalt Mixtures“ byl organizován pod záštitou EAPA a konal v Padově ve dnech 10.−11. 9. 2019.

Seminář byl tematicky rozdělen na dvě části:

  • Výzkumná část – představení nejnovějších inovací, poznatků o směřování vývoje v oblasti recyklace.
  • Zkušenosti z výrobního sektoru a pohled správců komunikací – představení národních specifikací, předpisů a sdílení informací o aktuálním stavu týkajících se používání oživovacích přísad v některých evropských zemích.

S ohledem na rozsah příspěvku nebylo možné uvést informace týkající se všech příspěvků. Prezentace autorů jsou volně ke stažení na stránce: www.eapa.org.

Výzkumná část

V této sekci byla věnována pozornost výzkumným projektům, které se zabývaly vlastnostmi oživovacích přísad, asfaltových pojiv a směsí. Zároveň zde byly shrnuty informace týkající se postupů prací ve skupině RILEM TC – 264 RAP.

Zkušenosti z Belgie

Tine Tanghe

Belgie má dlouhou tradici v používání R-materiálů při výrobě asfaltových směsí, nicméně omezené zkušenosti s používáním oživovacích přísad. Důsledkem toho se v této zemi řeší už i problematika opakované recyklace. V Belgii lze v současnosti používat až 60 % R-materiálu do podkladních a ložních vrstev. Do vrstev obrusných typu asfaltový beton (AC), lze používat pouze 20 %, a to jen pro málo zatížené komunikace. V letech 2009 až 2019 bylo používání R-materiálu v obrusných vrstvách dokonce zakázané z důvodu špatných dřívějších zkušeností. Aktuálně se v Belgii tématem recyklace zabývají dva projekty:

  • Re-Race
  • REJUVEBIT

Jedním z hlavních cílů projekt Re-Race je například validace zkoušek typu dle EN 13108-20 Asfaltové směsi – Specifikace pro materiály – Část 20: Zkoušky typu, kdy není jasné, jakým způsobem by mělo být postihnuto přidávání oživovacích přísad při výrobě asfaltových směsí. Tento problém se týká i zkušební normy EN 12697-35 Asfaltové směsi – Specifikace pro materiály – Část 35: Laboratorní výroba směsi, ve které není specifikováno, v jaké fázi laboratorní výroby by se oživovací přísada měla přidávat. Při výrobě na obalovně může být přísada (mimo jiné) dávkována na dopravník R-materiálu (přísada a studený R-materiál) nebo může být dávkována do míchačky (přísada a předehřátý R-materiál po ohřátí v paralelním bubnu). Z hlediska výroby na obalovně bylo mimo jiné konstatováno, že během ohřevu R-materiálu dochází k jeho zestárnutí o jednu penetrační třídu.

V projektu REJUVEBIT je jedním z cílů posílení spolupráce za účelem sdílení informací na úrovni výrobce směsi – dodavatele oživovací přísady – belgického výzkumného centra (BRRC) – zákazníka a objednatele. V tomto projektu byly dále zkoušeny směsi typu ACO s obsahem R-materiálu 40 % při použití přísad Nygen 910 (Nynas) a AnovaTM 1817 (Cargill).

Porovnání chování oživovacích přísad

Tomáš Koudelka

Prezentace zástupců ČR byla zaměřena především na upozornění na rozdíly mezi jednotlivými přísadami. Prezentované informace vznikly během řešení projektu TA ČR ZETA (TJ 01000248) za spolupráce Ústavu pozemních komunikací Fakulty stavební VUT v Brně, firmy Froněk, spol. s r.o., a firmy SQZ, s.r.o.

Posouzení chování konkrétní oživovací přísady je velmi komplexní a zahrnuje oblasti týkající se účinků přísad na životní přísady prostředí, fyzikálních vlastností přísad, účinků na vlastnosti zestárlých pojiv a směsí a chování v konstrukci vozovky.

Bylo zjištěno, že některé oživovací přísady mají například horší fyzikální vlastnosti, než je požadováno u silničních asfaltů. Typicky se jedná o bod vzplanutí dle EN ISO 2592 Stanovení bodu vzplanutí a bodu hoření – Metoda otevřeného kelímku podle Clevelanda. U jedné přísady byl změřen bod vzplanutí dokonce nižší, než je běžná pracovní teplota při výrobě směsi (obrázek 1).

Určité oživovací přísady se při zahřívání výrazně odpařují (obrázek 1 vpravo). Tento stav je zapříčiněn právě chybějící regulací, která by upravovala požadavky na oživovací přísady. Složení oživovacích přísad se zároveň může měnit v průběhu času a výrobce směsi o tom ani nemusí vědět.

Z hlediska volby oživovací přísady bylo doporučeno, aby jejich efektivita nebyla používána jako hodnoticí parametr. Bylo konstatováno, že některé více účinné přísady ztrácejí svůj efekt vlivem stárnutí a dokonce můžou tento proces urychlovat.

Je rovněž nutno upozornit na skutečnost, že účinek přísad je jiný v případě zestárlých silničních asfaltů a zestárlých polymerem modifikovaných

pojiv. Což je rovněž spojeno s problémem návrhu optimálního dávkování oživovacích přísad, kdy není stanoveno, co to vůbec optimální dávkování je. Více informací je uvedeno například v [5,6].

Obrázek 1: Výsledky zkoušky bodu vzplanutí různých oživovacích přísad (vlevo), průběh zkoušky bodu vzplanutí a přísady H (vpravo)

Návrh 100% recyklovatelných asfaltových směsí

Martins Zaumanis

Tento příspěvek si klad za cíl vytyčit faktory, které významně ovlivňují možnosti použití vysokého množství R-materiálu při výrobě asfaltových směsí. Jedná se o tyto faktory:

  • Homogenita R-materiálu
  • Dávkování oživovací přísady na obalovně
  • Návrh směsi a jeho zásady (balanced mixture design)

V článku [7] bylo zdůrazněno, že homogenita znovuzískané asfaltové směsi se mění v průběhu jejího zpracovávání. Pokud jsou známy parametry variability v konstrukci vozovky, lze odhadnout změnu sledovaných parametrů během jednotlivých operací (frézování, homogenizace, třídění) a následně stanovit maximální obsah R-materiálu ve směsi ještě dříve, než dojde ke zpracování (pozn. autora: Míra změny variability během jednotlivých operací může být však odlišná v závislosti na okrajových podmínkách a posuzovaných parametrech). Výzkum prokázal, že jestliže je maximální míra přidání R-materiálu dle předpisů popsaných v [8] například 20 %, je možné vhodnými operacemi vylepšit homogenitu tak, že finální dávkování může být až 40 % R-materiálu. Maximální dávkování bylo přitom v projektu definováno variabilitou parametru pojiva (bod měknutí).

Obrázek 2: Indikace míst, kde lze potenciálně dávkovat oživovací přísadu (Podle 2)

Oživovací přísada lze teoreticky dávkovat na minimálně 10 místech na obalovny (obrázek 2). Jednotlivá místa dávkování mají své výhody a nevýhody. Posouzení je velmi komplexní, kdy lze posuzovat aspekty týkající výsledných funkčních vlastností směsi, práce s přísadou na obalovně nebo bezpečnost a vliv na životní prostředí. Volba místa dávkování oživovací přísady má prokazatelný vliv na funkční vlastnosti směsi. Jako nejvhodnější místa dávkování byly identifikovány tyto:

  • 3 – na dopravník R-materiálu
  • 8 – do míchačky
  • 5 – na výstupu z paralelního bubnu

Poslední zmiňovanou oblastí byl návrh směsí. Zde byl kladen důraz na zavedení používání funkčních parametrů. Výsledky z těchto zkoušek mohou lépe popsat chování materiálů a výkonost navržené vozovky a zároveň umožnují popsání benefitů, které mohou plynout z používání nových technologií. Následně může dojít ke zvýšení efektivity a snížení environmentálních negativních dopadů výroby asfaltových směsí.

Environmentální posouzení oživovacích přísad,
BioRePavation project

Emmanuel Chailleux

Projekt BioRePavation byl zaměřen na propagaci environmentálně příznivých technologií, které mají za cíl snížení spotřeby primárních surovinových zdrojů. Aby mohlo dojít ke zvýšení míry recyklace, jejíž výše měla být na úrovni 50 % až 70 %, byly použity tři inovativní přísady:

  • SylvaroadTM (oživovací přísada na bázi talového oleje), přísada 1
  • Biophalt® (rostlinné pojivo získané jako vedlejší výrobek papírenského průmyslu), přísada 2
  • Methylester ze sojového oleje (oživovací přísada na bázi sóji), přísada 3

V projektu byly zkoušeny jak vlastnosti pojiv, tak funkční vlastností směsí, ale zkoumali se i environmentální aspekty, jimž není v ostatním projektech většinou věnována pozornost. Jedním z problémů, který se řeší v rámci používání přísad a je na něj upozorněno i v dokumentu [4], jsou výpary, které mohou mít potenciálně negativní zdravotní efekt na pracovníky. Ve výzkumné laboratoři IFSTTAR (Institut Français des Sciences et Technologies des transports, de l’Aménagement et des réseaux) bylo proto sestrojeno experimentální zařízení, které je schopno kvantifikovat emise vznikající při výrobě asfaltové směsi. U přísad 1 a 2 nebylo při výrobě směsi 160 °C pozorováno zvýšení škodlivých emisí. U přísady 3 zaznamenáno bylo. Aby byly emise u přísady 3 ekvivalentní, jako u referenční směsi, bylo nutné snížit teplotu výroby na 150 °C. Referenční směs (EME, směs s vysokým modulem tuhosti) byla však vyráběna při teplotě 175 °C. Při porovnání při této teplotě byly emise u jedné přísady srovnatelné a u zbývajících dvou vyšší.

RILEM TC – 264 RAP

Martin Hugener

Na začátku přednášky bylo publikum seznámeno s organizací Rilem (Réunion Internationale des Laboratoires et Experts des Matériaux, systèmes de construction et ouvrages). Dr. Hugener, se věnoval především skupině TG 3 Asfaltová pojiva a přísady pro R-materiály. V roce 2018 proběhly v rámci TG 3 zkoušky s cílem ověření funkčnosti jedné konkrétní oživovací přísady (SylvaroadTM 1000). V rámci těchto zkoušek byla simulována recyklace na úrovni 60 %, 80 % a 100 %. Celkem se zkoušek zúčastnilo 20 laboratoří z celého světa.

Obrázek 3: Vývoj bodu měknutí v závislosti na stupni zestárnutí

U empirických zkoušek bylo konstatováno, že penetrace u oživených pojiv byla srovnatelná (pozn. autora: Podle penetrace se prováděl návrh dávkování přísady.), ale bod měknutí byl vyšší oproti referenčnímu pojivu 50/70 (obrázek 3). Lze upozornit i na skutečnost, že vyšší míra recyklace v průměru znamenala i vyšší bod měknutí, a to jak po oživení, tak po aplikaci krátkodobého i dlouhodobého stárnutí. Výsledky funkčních zkoušek se stále analyzují.

Zkušenosti z pohledu výrobního sektoru a pohled správců komunikací

Výhody používání oživovacích přísad a specifikace,
zkušenosti z Litvy

Edvards Pavlovskis

V Litvě byla v roce 2019 připravena nová specifikace týkající se používání R-materiálu a dalších druhotných surovin (vysokopecní a ocelárenské strusky). Dle tohoto předpisu lze použít následující dávkování R-materiálu:

  • Asfaltové betony pro podkladní a ložní vrstvy – 50 % R-materiálu.
  • Asfaltové betony pro obrusné vrstvy – 15 % až 30 % − pouze pokud je znám původ Rmateriálu, protože je nutno splnit požadavky na kamenivo.

Nová specifikaci rovněž upravuje i možnosti přidávání R-materiálu vzhledem k jeho teplotě při dávkování:

  • < 15 % dávkování může být provedeno za studena,
  • > 15 % dávkování musí být provedeno za tepla.

V tabulce 1 jsou uvedeny požadavky na R-materiály, které platí v Litvě od roku 2019.

Tabulka 1: Požadavky na R-materiál v Litvě

Při zacházení s R-materiály je nutno zkoumat i homogenitu, požaduje se zkoušet 5 dílčích vzorků na každých 500 tun. Pokud je rozdíl v naměřených parametrech více než 20 %, pak není homogenita dobrá (pozn. autora: 20 % bylo zvoleno svévolně, hodnota není podložena výsledky.). Další požadavky se týkají skladovacích ploch na R-materiál, které musejí být zpevněné. R-materiál z jednotlivých staveb by měl být skladován odděleně na skládkách, jejichž výška nepřesahuje 3 m.

Používání oživovacích přísad, případová studie z Francie

Xavier Carbonneau

Tento příspěvek byl rozdělen do třech částí:

  • Seznámí s předpisy týkající se zacházení s R-materiálem ve Francii
  • Popis výzkumného projektu MURE
  • Část věnující se oživovacím přísadám

Ve Francii operuje celkem 470 obaloven, z toho je 37 mobilních. Zhruba 20 % až 25 % obaloven je uzpůsobeno na přidávání až 50 % R-materiálu nebo více. Průměrný obsah R-materiálu ve směsích vyráběných za horka je v posledních třech letech konstantní na úrovni 18 %. V roce 2008 to bylo pouze 5 %.

Tabulka 2: Požadavky na vlastnosti R-materiálu v závislosti na jeho dávkování (Podle 10)

V tabulce 2 jsou uvedeny charakteristiky vycházející z normy 13108-8 Asfaltové směsi – specifikace pro materiály – Část 8: R-materiál. Navazující národní předpis [10] dále upravuje požadavky a limitní hodnoty pro použití R-materiálu v nových směsích v závislosti na jeho dávkování. V předpise je mimo jiné uvedeno, že dávkování v tabulce 2 lze zvýšit za předpokladu zajištění výroby směsi, která splňuje požadavky na směsi konvenční.

Francouzský přístup je do jisté míry podobný tomu německému, který byl popsán například v [11]. Z hlediska obsahu pojiva jsou specifikovány tři kategorie TL upravující rozsah obsahu pojiva: TL1 < 1,0 %, TL2 < 2.0 %, TLNS > 2 % nebo nespecifikováno. Podle rozsahu dané charakteristiky lze pak použít vyšší nebo nižší dávkování R-materiálu. Zkoušky a vyhodnocení vlastností se provádějí na každých 1 000 tun R-materiálu. Za účelem zjištění homogenity je nutné provést minimálně 5 zkoušek.

U vlastností pojiva je zajímavé vyzdvihnout fakt, že penetrace pojiva kategorie B1 je minimálně 5 (0,1 mm) s rozsahem 15 (0,1 mm). Hodnota je tedy nižší, než kritická hodnota pro kategorizaci pojiva jako P15 dle EN 13108-8 (minimální penetrace 10 (0,1 mm), průměrná penetrace 15 (0,1 mm)). Bod měknutí v kategorii B1 a B2 je omezen na maximálně 77 °C, při kategorii B1 musí být pak ještě rozsah hodnot u minimálně 5 vzorků menší než 8 °C.

Ve Francii v letech 2013 až 2018 probíhal projekt MURE (MUlti-Recyclyge des Enrobés tiédes), jehož hlavním cílem bylo ověřit proces opakované recyklace. Jako referenční byla použita směs s pojivem 35/50, dále byly vyrobeny směsi s pojivem 50/70 (40 % R-materiálu) a pojivem 70/100 (70 % R-materiálu). R-materiál použitý pro první kolo recyklace měl penetraci 10 (0,1 mm) a bod měknutí 76,2 °C.

Hlavní závěry projektu jsou následující:

  • Chování směsí při obsahu 40 % bylo dobré a to i při opakované recyklaci (3 kroky).
  • Při obsahu 70 % mohou nastat odchylky v chování směsí.
  • Nebylo zjištěno, že je vždy potřeba použití oživovacích přísad, ty však mohou zlepšit například míru promíchání mezi novým a starým pojivem.

Z pohledu přednášejícího neexistuje žádný jasný důkaz o výhodách používání oživovacích přísad. Zároveň existuje konvenční řešení, které funguje a je ověřené, tj. používání pojiv vyšší gradace. Je nutné se zaměřit na hledání odpovědí k následujícím bodům:

  • Popis relevantních zkušebních postupů, které povedou ke spolehlivému ověření chování přísad, pojiv a recyklovaných směsí.
  • Najít souvislosti v chování asfaltových pojiv a směsí.
  • Zachovat relativní jednoduchost zkušebních postupů a kontrolních zkoušek.
  • Být si jistý dlouhodobým účinkem přísad.

Bylo zdůrazněno, že v budoucnu bude potřeba věnovat vyšší pozornost rovněž recyklaci polymerem modifikovaných pojiv.

Otevření možnosti použití 100 % R-materiálu
v asfaltové směsi ve Švédsku

Henrik Arnerdal

V roce 2017 byly ve Švédsku změněny specifikace tak, aby byla odstraněna omezení spojené s používáním R-materiálu. Jedinou výjimkou jsou směsi s obsahem PMB. U obrusných vrstev není v takovém případě dovoleno používat R-materiál žádný v dalších vrstvách je povoleno používání maximálně 10 % R-materiálu. Na obrázku 4 je zobrazeno schéma postupu návrhu směsi s R-materiálem.

Obrázek 4: Schéma návrhu výroby směsi s R-materiálem ve Švédsku, příklad pro návrh SMA

Návrh obsahuje následující hlavní kroky:

  • Kontrola kameniva − kamenivo z R-materiálu musí splňovat podmínky stanovené na primární surovinové zdroje. U vrstvy SMA při vysokém dopravním zatížení se navíc musí provádět zkoušky abraze.
  • U obrusných vrstev nemůže být pojivo měkčí, než jedna penetrační třída oproti standardní variantě a u ostatních vrstev nemůže být měkčí než dvě penetrační třídy.
  • Výše bodu měknutí u pojiva v R-materiálu (R-materiál > 10 %) je omezena na 65 °C. Pokud je vyšší, je nutno použít oživovací přísady za účelem změkčení pojiva před vlastní výrobou směsi.

Ve Švédsku jsou stanoveny i požadavky na vyextrahovaných pojivech (tabulka 3).

Tabulka 3: Požadavky na silniční asfalty a zpětně získaná pojiva ve Švédsku

Zpravidla se míra recyklace u směsí s obsahem oživovacích přísad pohybuje na úrovni 40 % až 50 %. Bez oživovací přísady na úrovni do 30 %.

Diskuze

Na závěr semináře probíhala organizovaná diskuze, kdy se měly jednotlivé odborné skupiny věnovat tématům souvisejícím s překážkami rozšiřování používání technologie recyklace asfaltových směsí za horka. Témata lze rozdělit následovně:

  • Chybějící znalosti:
  • Neexistují požadavky na oživovací přísady.
  • Chybějící znalostí týkající se principu účinku oživovacích přísad.
  • Neexistence jednoduchých zkušebních postupů například pro kontrolní zkoušky.
  • Nekonzistence ve znalostech/zkušenostech s recyklací v Evropě.
  • Chybí dlouhodobé zkušenosti s používáním oživovacími přísadami.
  • Existují bariéry pro rozšiřování technologie:
  • V některých případech nízká kvalita R-materiálu nebo jeho nedostatek.
  • Různé technologie na obalovnách ® různé okrajové podmínky výroby ® složitost a nemožnost stanovení univerzálních pravidel pro výrobu asfaltových směsí.
  • Kooperace mezi objednatelem a zhotovitelem:
  • Zadrhává výměna a přenos informací mezi zhotovitelkou sférou a investory. Investoři často nestíhají reagovat na zavádění nových technologií a na vývoj v silničním stavitelství obecně.
  • Malá podpora ze strany investorů pro provádění inovativních řešení.

Závěr

Zkušenosti a výsledky, které byly prezentovány v rámci semináře, přinesly zajímavé shrnutí stávající úrovně a porozumění technologii recyklace za horka při použití oživovacích přísad v Evropě.

Z hlediska výzkumu lze například konstatovat, že čím vyšší je míra recyklace, tím vyšší jsou rozdíly ve vlastnostech oživovaných pojiv a silničních asfaltů, které se dále zvyšují po stárnutí. Tento fakt je spojen s tím, že oživovací přísady nejsou schopny oživit zestárlé pojivo tak, aby mělo po oživení stejné vlastnosti jako původní silniční asfalt. Vždy je nutno cílit na oživení předem stanovaných parametrů.

U výroby směsí s obsahem oživovacích přísad neexistuje postup, který by upravoval způsob jejich přidávání, a to ani laboratorně, ani na obalovně, téměř každý výrobce má svůj vlastní postup a svoje know-how. V případě výroby směsi v laboratoři může mít způsob přidání přísady na výslednou funkčnost zanedbatelný vliv (v některých případech), ale místo přidávání na obalovně má vliv významný. Stejně tak má významný vliv na možnou míru recyklace způsob zacházení s R-materiálem během jeho zpracování a třídění.

V některých zemích se začínají prosazovat rozšířené požadavky na zkoušení směsí s obsahem R-materiálu nebo dochází ke stanovování limitních parametrů R-materiálů (homogenita nebo vlastnosti pojiv). Další požadavky jsou spojené například s prováděním extrakce s následnou destilací pojiv ze směsí, s deklarací nebo s požadavky na skládkování týkající se specifikace ploch nebo výšky skládky. Některé požadavky jsou dost často obecně nepřenositelné mezi jednotlivými státy, protože každý stát vychází z jiné historické zkušenosti s recyklací. Některé požadavky přenositelné být ale můžou, zejména ty týkající se hospodaření s materiálem na obalovně.

Používání oživovacích přísad bylo i zpochybněno s odůvodněním, že stále neexistují přesvědčivé důkazy o jejich pozitivním účinku, přičemž jejich používání může být úspěšně nahrazeno pomocí pojiv vyšší gradace. Rovněž bylo sděleno, že environmentální stopa některých oživovacích přísad může být nezanedbatelná nebo že jejich používání s modifikovanými pojivy může přinést další otázky spíše než odpovědi.

Souhrnem lze říci, že panovala shoda na tom, že recyklace asfaltových směsí je technologie, která by se měla podporovat. Nicméně stále zůstává spousta nedořešených otázek týkající se jak technologie výroby, tak požadavků na výrobce asfaltových směsí.

Ing. Pavel Coufalík, Ph.D., Ing. Tomáš Koudelka
VUT v Brně, Fakulta stavební

Literatura:
[1] European Commission: Closing the loop – An EU action plan for the Circular Economy, COM (2015) 614 final, Brussels, 2015.
[2] European Commission: Report on the implementation of the Circular Economy Action Plan, SWD (2019) 90 final, Brussels, 2019.
[3] Dodd N., Carbarino E., Caldas M.G. Green public procurement criteria for office building design, construction and management, Technical background report and final criteria, EUR 27916 EN, 2016.
[4] EAPA. Recommendation for the use of rejuvenators in hot and warm asphalt production, Brussels, 2018.
[5] Koudelka T., Coufalík P., Fiedler J., et al. Rheological evaluation of asphalt blends at multiple rejuvenation and aging cycles, 8th EATA conference, Granada, Spain, 2019.
[6] Koudelka T., Coufalík P., Varaus M., et al. Rejuvenated Binders, Reclaimed Binders and Paving Bitumens, Are They Any Different? Rilem 252-CMB Symposium, Braunschweig, Germany, 2018.
[7] Zaumanis M., Oga J., Haritonovs V. How to reduce Reclaimed Asphalt variability: A full-scale study, Construction and Building Materials 2018, v. 188, pp. 546−554.
[8] Deutscher Asphaltverband (DAV): Wiedervewenden von Asphalt, DAV, Bonn, 2014.
[9] Zaumanis M., Boesinger L., Kunz B., et al. Determining optimum rejuvenator addition location in asphalt production plant, Construction and Building Materials 2019, v. 198, pp. 368−378.
[10] French Road Engineering Committee (CFTR): The use of standards for hot mixes, Sétra, překlad dokumentu „Utilisation des normes enrobés à chaud“ vydaný v roce 2008 pod číslem 08401.
[11] Varaus M., Koudelka T. Vliv variability parametrů R-materiálu z asfaltových směsí na jeho maximální dávkování při výrobě nových směsí, Silniční obzor 2015, č. 12._