Záruční doby v oboru silničních staveb jsou problematikou, o kterou je z pochopitelných důvodů velký zájem mezi zadavateli staveb i prováděcími firmami. V rámci aktivit Evropského sdružení pro asfaltové vozovky (EAPA) byla uspořádána v listopadu 2018 diskuse u kulatého stolu zástupců členských organizací.

Účastníci diskuse si vyměnili informace o situaci v 9 evropských zemích a v Turecku (jehož silničářská organizace ASMUD je rovněž členem EAPA). Zápis EAPA z této diskuse je k dispozici na webové stránce EAPA v sekci pro členy.

V tomto textu jsou uvedeny hlavně informace ze zápisu EAPA o záručních dobách v Německu a Francii, jako největších evropských státech s rozvinutou infrastrukturou a dlouhou tradicí výstavby silniční sítě. Dalším důvodem této volby je to, že zástupci těchto států poskytli k problematice podrobnější informace než zástupci dalších států, kteří se diskuse zúčastnili. Tyto informace byly doplněny údaji k problematice záruční doby v Německu a Francii, vyhledanými autorem. Údaje z ostatních států, uvedené v tomto textu, je třeba považovat pouze za informativní. V případě potřeby by je bylo možné po konzultaci s příslušným národním sdružením rozšířit a upřesnit.

Některé předpisy týkající se stavby asfaltových vozovek v Německu

V Německu byly záruční doby nejprve uvedeny v předpise „Dodatečné technické smluvní podmínky a směrnice pro stavby zpevněných dopravních ploch z asfaltových vrstev“ z roku 2007 (ZTV Asphalt-StB 07) [1]. V roce 2013 bylo vypracováno nové vydání [2]. Nový předpis byl stejně jako ostatní předpisy z oboru vydán Výzkumnou společností pro silniční stavitelství a dopravu (FGSV − Forschungsgesellschaft für Straßen- und Verkehrswesen). V roce 2013 byly též novelizovány „Dodací podmínky pro asfaltové směsi pro stavby zpevněných dopravních ploch“ (TL Asphalt-StB 07/13) [3]. Souhrnné vydání předpisů pro zkoušení a provádění asfaltových vozovek, obsahující i dodatek z roku 2014, kde jsou také výše uvedené předpisy, lze najít na webových stránkách uvedených v [4].  

Záruční doba závisí také na tom, jaké bude celkové předpokládané dopravní zatížení na budované komunikaci. Protože stanovení návrhového dopravního zatížení se provádí jinak než v České republice, jsou v tomto textu uvedeny stručně také základní principy výpočtu dopravního zatížení v Německu. Postupuje se dle směrnice pro návrh vozovek podle katalogu vozovek z roku 2012 (RStO 12) [5]. Toto vydání nahradilo předchozí RStO z roku 2001. Směrnice platí pro třídy dopravního zatížení (Belastungsklasse − Bk) Bk0,3 až Bk100. Číslo v názvu je celkový počet návrhových náprav v dimenzačním průřezu po návrhové období životnosti. V tom se liší od českého postupu, kde se třídy dopravního zatížení stanoví dle tabulky 2 TP 170  − Navrhování vozovek pozemních komunikací z  průměrné ekvivalentní denní intenzity provozu těžkých nákladních vozidel v návrhovém období pro všechny jízdní pruhy TNVk. Německý postup je detailně i s příklady výpočtu popsán v přílohách RStO 12.

V principu je dopravní zatížení stanoveno obdobně jako v TP 170. Buď se provede zjednodušenou metodou z předpokládaného počtu vozidel stanovených ze sčítání dopravy, nebo přesněji ze změřených nápravových tlaků, tj. z vážení vozidel.

Při zjednodušené metodě se z průměrné denní intenzity provozu těžkých vozidel DTV(SV) (Durchschnittliche Tägliche Verkehrsstärke des Schwerverkehrs) přenásobením faktorem počtu náprav fA (Achszahlfaktor) získá průměrný denní počet návrhových náprav 100 kN DTA(SV) (Durchschnittliche Anzahl der Täglichen Achsübergänge des Schwerverkehrs). Dalšími korekčními koeficienty f1 až f3, uvedenými v RStO (pro počet jízdních pruhů, jejich šířky a sklon vozovky) a koeficientem P vyjadřujícím přírůstek dopravy v návrhovém období se získá celkové dopravní zatížení B vyjádřené počtem návrhových náprav. Při stanovení dopravního zatížení z vážení náprav se uvažuje se čtvrtou mocninou, stejně jako v metodě anglické, zatímco v metodě francouzské se uvažuje s pátou mocninou.  (Pro celkové dopravní zatížení větší než 100 milionů návrhových náprav, pro které nejsou v katalogu uvedeny vozovky, se má návrh provádět podle předpisu RDO Asphalt 09 [6], ve kterém je návrhová metoda obdobně jako v TP 170, část B, avšak založená na jiných principech. Dopravní zatížení se stanoví z rozdělení náprav do 11 kategorií odstupňovaných po 20 kN.)

Oznámení nároků na vady musí být uplatněno v termínech vyplývajících ze záruční doby. Záruční doby se liší dle několika kritérií.

Promlčecí doba

U kompletní stavby silnice (nová výstavba) je promlčecí doba 5 let pro vozovky tříd dopravního zatížení Bk100 a Bk32, 4 roky pro vozovky tříd Bk10 až Bk0,3. Tato dvě kritéria (tj. 5 let a 4 roky) platí pro případy, pokud je stavba vozovky realizována najednou (nikoliv etapová výstavba), s vozovkou navrženou pro příslušnou třídu, podle předpisů, specifikací v normách a ustanovení ve smlouvách.

Ve všech ostatních případech, jako je etapová výstavba, rozšiřování nebo zesílení vozovky nebo výměna vrstev, platí následující.

Období záruky je 2 roky pro:

  • asfaltové vrstvy krytu o tloušťce nejméně 20 mm na stávající asfaltový povrch nebo pro vrstvy s položeným množstvím asfaltové směsi nejméně 50 kg/m2 ;
  • pro asfaltovou krytovou vrstvu kombinující obrusnou vrstvu s další asfaltovou vrstvou (Asphalttragdeckschicht). Jde o svrchní vrstvu krytu tloušťky cca 85 mm pro méně zatížené vozovky nebo polní cesty dle předpisu pro polní cesty ZTV LW 99/01 [7].

Období záruky je 3 roky pro:

  • asfaltovou podkladní vrstvu;
  • pokládku dvou vrstev ložní a podkladní až do tloušťky 85 mm nebo do množství 215 kg/m2.

Období záruky je 4 roky pro:

Dvouvrstvou vozovku − asfaltová obrusná vrstva a asfaltová ložní vrstva s tloušťkou větší než 85 mm až do 115 mm nebo více než 215 kg/m2 až do 290 kg/m2. 

Období záruky je 5 let pro:

Dvouvrstvou vozovku − asfaltová obrusná vrstva a asfaltová ložní vrstva s tloušťkou větší než 115 mm nebo více než 290 kg/m2, ale jen pro 2 nejvyšší třídy dopravního zatížení.  

Záruční doba pro asfaltové podkladní vrstvy je 3 roky. Nesmí být kratší než záruční doba pro dvouvrstvé vozovky s ložnou a podkladní asfaltovou vrstvou, pokud smlouva o stavbě specifikuje provedení uvedených vrstev, ne však více než 4 roky.

Německý systém rozdělení záruk se jeví poměrně složitý. Podrobnější informace a zkušenosti s jeho používáním, by bylo možné získat od kolegů z německého sdružení Deutsche Asphaltverband (DAV), jehož členy jsou obalovny asfaltových směsí a silniční firmy. DAV je stejně jako Sdružení pro výstavbu silnic členem sdružení EAPA.

Hodnocení kvality vozovek před koncem záruční doby

Na konci záruční doby se měří nerovnosti povrchu a protismykové vlastnosti.

Sankce za nedostatečnou kvalitu

Srážky z ceny za materiály nebo práce mimo předepsané hodnoty:

  • tloušťka vrstvy menší než předepsaná;
  • provedené množství menší než předepsané;
  • obsah pojiva menší než předepsaný;
  • míra zhutnění menší než předepsaná;
  • nedosažení mezní hodnoty pro drsnost obrusné vrstvy podle stavební smlouvy.

Záruční doby ve Francii

Pro státní silnice: 1 rok pro obrusné vrstvy a 10 let pro podkladní vrstvy. Desetiletá záruka platí ve Francii ze zákona obecně na všechny stavby [8].

Pro placené dálnice: 3 roky obrusná vrstva. Není-li po 3 letech v pořádku, musí být odstraněna a položena nová vrstva. Sledují se protismykové vlastnosti, nerovnosti povrchu a degradace. Nejsou problémy s kvalitou asfaltů, ale s jejich dodávkami. Sankce mohou jít až k odstranění vrstvy.

U PPP projektů jsou záruky definovány ve smlouvě a mohou být odlišné od smluv pro standardní způsoby výstavby. Ve Francii je jich málo, ale jejich počet postupně roste.

Informace účastníků jednání EAPA z dalších států

V Maďarsku je pro všechny silnice a mosty záruční doba 3 roky. V Chorvatsku to bylo v minulosti 2 roky za všechno. Nyní je to stále nejméně 2 roky, ale záruka je až do 10 let pro dálnice a státní silnice. Uchazeč je povinen uvést záruční dobu v nabídce. Delší záruční doba znamená více bodů při hodnocení. Pro velkou údržbu je to až 5 let. Nabízí se toto období spolu s cenou. U komunikací nižších tříd je záruka obvykle 2 roky. Co se týče sankcí, je definována nejnižší přijatelná kvalita. Není-li dosažena, vrstva musí být odstraněna. Nad touto minimální úrovní kvality se použije srážka z ceny.

Ve Španělsku je záruční doba obvykle 2 roky a maximálně 5 let. Často je to ale určeno ale na základě definovaných ukazatelů a dodavatel odpovídá za jejich splnění po dobu 8 nebo 10 let. V současné době existuje 10 nebo 12 ukazatelů a tento přístup je stále více a více používán. Dodavatel je také placen podle těchto ukazatelů kvality. U komunikací nižších tříd se používá jiný systém. Zde je minimální záruční doba dva roky.

Ing. Jiří Fiedler

Literatura:

  1. Zusätzliche Technische Vertragsbedingungen und Richtlinien für den Bau von Verkehrsflächenbefestigungen aus Asphalt, Ausgabe 2007, ZTV Asphalt-StB 07.
  2. Zusätzliche Technische Vertragsbedingungen und Richtlinien für den Bau von Verkehrsflächenbefestigungen aus Asphalt, Ausgabe 2007, Fassung 2013, ZTV Asphalt-StB 07/13.
  3. Technische Lieferbedingungen für Asphaltmischgut für den Bau von Verkehrsflächenbefestigungen, Ausgabe 2007/Fassung 2013, TL Asphalt-StB 07/13.
  4. Bull-Wasser R., Schmidt H., Weßelbor H. H.  ZTV/TL Asphalt-StB Handbuch und Kommentar inklusive Ergänzungsband, 2011. http://shop.kirschbaum.de/shop/artikeldetail.aspx?IDArtikel=bab199ca-6ad7-4671-a462-73a9fd26fcfb
  5. Richtlinien für die Standardisierung des Oberbaus von Verkehrsflächen, Ausgabe 2012, RStO 12.
  6. Richtlinien für die rechnerische Dimensionierung des Oberbaus von Verkehrsflächen mit Asphaltdeckschicht. RDO Asphalt 09.
  7. Zusätzliche Technische Vertragsbedingungen und Richtlinien für die Befestigung ländlicher Wege ZTV LW 99/01.
  8. https://fr.wikipedia.org/wiki/Assurance_d%C3%A9cennale_en_France